výsadba

V únoru, jakmile pominou největší mrazy, připravíme si ve skleníku půdu, abychom mohli vysévat ranou zeleninu: ředkvičky, případně i salát a špenát.

Oblíbený rakytník se dá s úspěchem pěstovat na úrodných půdách, ale i v extrémních pěstebních podmínkách.

V tuzemských klimatických podmínkách lze pěstovat opadavé magnolie neboli šácholany. Většinou jde o velké keře až menší stromy s atraktivními květy.

Z podzimní výsadby vzejdou topinambury na jaře dřív, lépe využijí zimní vláhu, vegetační doba je delší a výnosy zpravidla jistější.

Někteří pěstitelé doporučují výsadbu cibulek narcisů koncem září, další až v první polovině října a to hlavně v záhřevných půdách nebo v teplém přelomu léta a podzimu.

Je pro výživu slivoně lepší udržovat půdu pod stromy bez plevelů a trávy, nebo to nemá větší význam? A jak se starat o přísun živin?

Těžko hledat druhou květinu, která vykvétá brzy na jaře, kvete do počátku léta a ozdobí také podzimní záhon v době, kdy letničky končí, nebo je spálil první mráz.

Na stoupající oblibě lilií se podepisuje i fakt, že jejich pěstování je daleko jednodušší než třeba u mečíků.

V teplejších oblastech můžeme začít s výsevy kořenové zeleniny – mrkve, petržele, černého kořene, dále špenátu, kozlíčku polníčku a posléze i dalších druhů.

Plánování výsadeb ovoce i zeleniny, tipy odborníků na výběr odrůd i prostor pro vlastní rozhodnutí. A také očekávání zážitků. Nejen takový je březen Zahrádkáře.

Rybíz se může stát jednou ze stěžejních rostlin v zahradě. Může být užitečné si už před výběrem odrůd ujasnit, kdy budeme zpracovávat sklizeň.

Před výsadbou vyhloubíme dostatečně velkou jámu, do níž zatlučeme kůl, který je zároveň možné využít jako ochranu před sluncem. Stromek proto umístíme na severní stranu kůlu. Délka kůlu má být taková, aby u nižších tvarů zasahovala do korunky, u polokmenů a vysokokmenů končila 10 cm pod korunkou.