výsadba

Výsadba ovocného výpěstku má zásadní vliv na to, aby stromky v raném věku dobře rostly a do plodnosti vstoupily v kondici. Ač je sázení stromku svátkem, chybuje se při něm.

Vysazujeme většinu cibulovin a hlíznatých rostlin: narcisy, tulipány, hyacinty, cibulové kosatce, také drobné cibuloviny, jako jsou modřence nebo ladoňky.

V zahradách bývají brusinky málo rozšířené. Jsou náročné na kyselost půdy, ne každý si troufne je pěstovat. Komu se to daří, ten oceňuje i okrasnou hodnotou brusnic.

Od konce srpna a během září vysazujeme stálezelené a jehličnaté druhy dřevin. Opatrně zacházíme zejména s těmi, které mají kořenový bal uložen jen v obalu.

–Ať je rok, jaký chce, platí, že se při současném pěstování okurek potýkáme s nízkou životností porostů nakládaček. Konec okurkové sezony většinou urychlí plíseň.

Macešky se poměrně snadno pěstují ze semene. Letní výsevy jsou určeny pro podzimní nebo jarní výsadbu. K té jarní je třeba plánovat i způsob přezimování.

Nepravá dužnatá cibule s nasládlou lékořicovou příchutí, to je fenykl, pozoruhodná zelenina, kterou můžete pěstovat na zahradě až do podzimu.

Kdo se rozhodne pro vysoký neprůhledný živý plot ze zeravů neboli tújí, a kupuje si proto velké drahé sazenice, může být nepříjemně překvapen.

Ve skleníku v květnu sklízíme první jarní zeleninu: ředkvičky, špenát, salát a kedlubny. Vysazujeme, pokud jsme tak již neučinili, předpěstované sazenice okurek, rajčat a papriky.

Při pěstování broskvoní v chladnější oblasti je vedle výběru odrůdy stejně důležité dobře zvolit místo výsadby.

V předjaří se probouzejí begonie, jejichž hlízy máme od loňska pečlivě uskladněné nebo jsme si je v únoru či březnu nakoupili. Aby krásně kvetly, potřebují ošetřit a vysadit.

V předjaří nás už od února zahrada volá, že potřebuje péči. Tak ji vyslyšme a vzpomeňme si například, že můžeme vhodným řezem prospět rybízu.