únor

Stálezelené keře a trvalky chráníme v předjaří za silných mrazů před intenzivními slunečními paprsky. Z promrzlé půdy nemohou dostatečně přijímat vodu.

Předjaří se hodí pro plánování úprav či oprav zahrady, ať už se týkají zahradních staveb nebo výsadby. Pamatujeme i na děti, které rády pomáhají se zaléváním, sklizní a dalšími činnostmi.

Angrešt a rybíz můžeme stále ještě prosvětlovat, ale řez do starého dřeva je nutné ukončit do poloviny února, neboť po tomto termínu již obyčejně začíná proudit míza.

Do konce února řežeme – prosvětlujeme – méně bujně rostoucí staré jádroviny. Vhodná doba jejich řezu začíná již v prosinci.

Ve vytápěném skleníku, fóliovníku, pařeništi, nebo na okenním parapetu začínáme s příchodem února předpěstovávat zeleninovou sadbu.

Kdo na zahradě používá pařeniště, v únoru z něj zpravidla vybírá listí, které tam uložil v prosinci, a zvenku jím zateplí bočnice.

Květem a nezvyklou krásou nás mohou v tomto období zaujmout otužilci, kteří ovšem nepatří mezi skutečné posly jara.

Únor bývá nejstudenějším měsícem, často mrazivějším než leden. Klimaticky jde o poslední zimní měsíc, ač do začátku jara chybí tři březnové týdny. Slunce sílí, zem studí.

Každý kdo pěstuje na své zahrádce zeleninu, usiluje o kvalitu. O té však nemůže být řeč, obsahuje-li zelenina dusičnany v nadměrném množství.

Klejotok, zejména na kmenech peckovin - třešní, meruněk a dalších – vzniká občas i na odřeninách, které může způsobit vázací materiál nebo ochranné pletivo.

Únorový Zahrádkář roku 2019 potěší jarními tématy, tipy do nové sezony, pěstitelskými zkušenostmi, recepty i příběhy čtenářů o jejich cestě k zahrádkářství.