růže

Zahrada se během roku proměňuje jako kaleidoskop. Od květnaté krásy léta přes barevný podzim až po tichou eleganci zimy.

Zplanění je slovo, které mezi zahrádkáři vzbuzuje obavy, ale často bývá nesprávně chápáno. Nejde jen o „zdivočení“ růží nebo jejich změnu k horšímu.

Nebo že by bylo výstižnější Stromové růže? Ale kdeže! Následující řádky budou o růžových stromech, rododendronech.

Výstava květin a rodinný festival v olomouckém rozáriu letos slaví „100 let českých růží“ s bohatým kulturním i odborným programem.

Je skvělé, když máme v zahradě kvetoucí rostliny, které přinášejí nejen krásu, ale také užitek. Tedy užitek pro včely a další opylovače.

Pohled na krásné růže nás vede k myšlence si je namnožit. Mnoho dřevin jde řízkovat snadno a rychle, ovšem u růží to není tak jednoduché.

Růže Hugova stojí jisto jistě za pozornost. Je velmi netypická a dokáže zahradu krásně rozzářit. Přitom je ještě nenáročná na pěstování.

Není čistá jako čistá. Řezané květiny vyžadují nejen čistou, ale především vydezinfikovanou vázu, pravidelně měněnou vodu a správný řez.

Zazimovat, možná ještě vysadit některé dřeviny či růže, shrabat listí, zakrýt záhony. Činnosti, které je dobré před zimou nepodcenit.

Šlechtění růží na českém území má staletou tradici. U prvopočátků stál Jan Böhm, který na trh uvedl nevídané množství růží – na 130 odrůd.

Růže se ve velkém začaly v Čechách šlechtit zhruba ve 30. letech 20. století. Za posledních sto let se podařilo dohledat existenci 238 odrůd.

Hlavně katalogy občas uvádějí méně užívané názvy skupin růží ve snaze přilákat zákazníky. Je dobré s tím počítat a růži si správně zařadit.