
Povídání o zahradě II. — Od konce léta do zimy
Zahrada se během roku proměňuje jako kaleidoskop. Od květnaté krásy léta přes barevný podzim až po tichou eleganci zimy.
Rané léto
Toto období je zvláště typické pro kvetoucí trvalky. Mezi nimi vynikají pivoňky (Paeonia) – čínská (P. lactiflora), lékařská (P. officinalis) či dřevitá (P. suffruticosa). Zajímavé jsou i botanické druhy jako pivoňka Mlokosevičova (P. mlokosewitchii) nebo pivoňka žlutá (P. lutea). Všechny vyžadují slunečné stanoviště a kypré půdy. Keře je vhodné vyvazovat ocelovými obručemi, které zabrání rozvalení rostlin.

Léto – královna květin v hlavní roli
Pro léto je nejdůležitější růže (Rosa)– právem nazývaná královnou květin. Její druhová a odrůdová rozmanitost nabízí nespočet možností použití v zahradě – samostatně v rozáriích, nebo v kombinaci s trvalkami, plaménky, letničkami a jehličnany. Zahrada plného léta je typická svou barevností, o kterou se starají nejen růže, ale i pestré letničky a trvalkové záhony. Je však důležité pamatovat, že květiny by neměly být základním kompozičním prvkem – jejich efekt má jen omezené trvání.

Konec léta a začátek podzimu
V období babího léta vyniká vřesoviště nebo vřesovištní zahrada, kdy rozkvétá vřes obecný (Calluna vulgaris). Kyselá půda (pH 5,5–6) umožňuje kombinovat vřesy s borovicemi (Pinus), brsleny (Euonymus alatus Compactus) či japonskými javory (Acer palmatum). Vřesoviště je působivé po celé podzimní období a láká pohledy svým jemným přechodem barev.


Podzimní zahrada
Podzim přináší do zahrady novou dimenzi – zářivé barvy listů a plodů. Rozkvétají hvězdnice (Aster), rozchodníky (Sedum), třapatky (Rudbeckia) a sasanky (Anemone). Plody pak hrají všemi barvami: červené jeřáby (Sorbus), okrasné jabloně (Malus), hlohyně (Pyracantha), skalníky (Cotoneaster), cesmíny (Ilex) či brsleny (Euonymus). Exotickou krásu dodává krásnoplodka (Callicarpa bodinieri) s fialovými plody nebo loubinec omějolistý (Ampelopsis aconitifolia) s tyrkysově zelenými bobulemi.


Zimní zahrada
I zima může být barevná. Kontrastní bílé břízy (Betula), červené a žluté větve svíd (Cornus alba Sibirica, C. stolonifera Flaviramea), či stříbrná vrba ojíněná (Salix irrorata) dodávají zahradě život i v klidu. Zajímavé jsou i dřeviny s odlupující se borkou – javor šedý (Acer griseum), bříza černá (B. nigra) či višeň tibetská (Prunus serrula). V zimě vynikne také lískový kultivar Corylus avellana Tortuosa nebo pokroucené vrby (Salix erythroflexuosa, S. matsudana). Krása zahrady není dílem náhody, ale znalostí a promyšlené skladby rostlin. Každé roční období má své kouzlo – a i v zimě může být zahrada plná barev, tvarů a textur.
Foto autor