podzim

V uličkách středozemních měst, třeba v Dubrovníku či Malaze, si člověk snadno všimne keře vyrůstajícího z kamenné zdi. To kapara našla dobré místo k životu.

Někdy je za tím nedostatek času, jindy nejasné povědomí o tom, k čemu slouží řez ovocných stromů, které termíny se hodí pro jabloně a kdy řezat jiné druhy.

Co dělat, abychom ovocné rostliny pohnojili, ale jejich výživu ne? Slovní hříčkou můžeme o hnojení vtipkovat, ovšem i rostliny mají zdraví jen jedno. A o to jde.

Vypěstovat pěkné velké pelargonie ze semene trvá zhruba šest měsíců. Proto začneme s výsevem v předstihu, optimálně v prosinci a lednu nebo i dřív. 

Možná máte to štěstí, že u vás na zahradě zimuje ježek, dokonce víte, že se mu daří dobře, a těší vás to. Patří k savcům, které vidíme rádi.

Zahrada se ukládá k zimnímu odpočinku. Okrasné stromy a keře střídají podzimní odstíny barev, které se tu a tam rády vykoupou v odlivu slunečních paprsků.

Většina lidí si spojí aktinidie s velkoplodými druhy Actinidia chinensis či A. deliciosa známými pod názvem kiwi. Drobnoplodé druhy jsou však zajímavější.

S ochranou plodin před škůdci celoročně pomáhají různé druhy ptáků. Do zahrady je přilákáme jak zimním krmením, tak hnízdními budkami.

Jakkoliv prostě zní botanický název a lidové označení této rostliny – štětka soukenická, jednoduše bodlák, do vzpomínkové vazby patří.

Příznaky strupovitosti se objevují zejména na stromech ve vyšších a uzavřených polohách, v údolích. Častěji za vlhčího počasí a v přehoustlých korunách.

Lískové keře někdy zazmatkují a ohlásí jaro, jakmile se koncem zimy vyskytnou teplejší dny. Jejich jehnědy pak studí sníh.

K základu správné péče o půdu patří celosezonní kypření a podzimní rytí. Bez provzdušnění a organické hmoty by nefungoval koloběh živin.