petržel

Prožíváte letos ten plíživý pocit marnosti, neboť vaše pěstitelské počiny provází jak naděje na úrodu višní, tak obavy z moniliové infekce?

Petržel by neměla chybět na žádné zahrádce. Pěstujeme ji na lehkých propustných půdách a pro kvalitní kořeny ji vyséváme nejlépe na hrůbky.

Hojně ji využíváme pro její chuť, k tomu je petržel bohatá na vitamíny a minerály a ještě z ní zpracováváme jak kořen, tak i nať.

Česnek je dobré vysazovat co nejpozději podle klimatických podmínek. Důvodem je ochrana proti vymrzání a fusárii.

Každý pěstitel zoufá, když při sklizni zjistí, že má mrkev a petržel popraskané nebo rozdělené kořeny nebo když se objeví rez. Co změnit?

Také v srpnu sledujeme, jak se daří zelenině na záhoně. Vedle mrkve můžeme sklízet petrželku včetně natě, řapíkatý celer, později i bulvový.

Pokud jsme v říjnu nepřipravili záhon pro mrkev a petržel, můžeme se do rytí a urovnávání půdy pustit během listopadu a posléze kořenovou zeleninu vysít.

Radost z vlastní úspěšné sklizně zeleniny prodlouží správné uskladnění. Připomeňme si osvědčené postupy a rady, jak plodiny uchovat.

Nerozlučným párem po vzoru slavných dvojic je ve světě zeleniny pastinák a petržel. Jenže ne každý na první pohled pozná, kdo z těch dvou je kdo.

Někdy odezní větší mrazy v únoru, jindy až v březnu. Únorové zahradničení je tak trochu na rozjezd před sezonou.

Zelenina, jako je naťová petržel, pažitka či kopr, bývají k mání v řadě odrůd. To nám dává šanci vybrat si rostlinu na míru svého očekávání.

I počátkem listopadu ve skleníku sklízíme. V nevytápěném chráníme rostliny netkanou textilií. Vysejeme mrkev a petržel na ranou jarní sklizeň. Kontrolujeme výskyt škůdců.