jedovaté rostliny

Z různých důvodů, někdy i kvůli sousedům, budujeme živý plot. Dřeviny si vybírejme také s vědomím, že mohou být různě jedovaté.

Nejen krásné květem, ale i se zajímavým vegetačním cyklem, nenáročností na stanoviště a prudce jedovaté. To vše v sobě skrývají ocúny.

K originální prezentaci jídel se hojně používají barevné květy či výrazné listy. Některé by měly zůstat jen na okrasu. Jsou totiž jedovaté!

Často zaměňujeme vřes a vřesovec, stejně tak zlatici a zlatý déšť. U druhého příkladu by mohla být záměna dost fatální. Proč?

Znáte durmanovce? Nejspíš ano, ale pod jiným názvem. Možná pod počeštěným latinským jménem brugmansie. Protože slovo durmanovec se neužívá.

Skříňka s líčidly. Snad každá z hereček má tu svou, na niž nedá dopustit. Kdybyste přesto tápali, najděte si stejnojmennou knížku Adolfa Branalda!

Ocúny umí překvapit. Některé kvetou na podzim, zatímco listy s plody vytvářejí na jaře. Pozoruhodné vlastnosti rostliny zachycují její lidová jména.

Zavařování domácí úrody předchází někdy až mravenčí píle v péči o plodiny. Trvá od časného jara do podzimu. V létě nastávají šťastné chvíle sklizně.

Když se dětí zeptáte, jaké znají jedovaté rostliny, obyčejně odpoví: „Jedovaté a nebezpečné je vraní oko čtyřlisté, protože se jeho plod dá splést s borůvkou.“

V době epidemiologické uzávěry roku 2021 spustila Botanická zahrada hl. m. Prahy pro své příznivce tematické online přednášky. Jedním z námětů prvního takového cyklu se stal svět jedovatých rostlin.

Ačkoliv si je pořizujeme kvůli zdobnosti a jiné jejich vlastnosti nesledujeme, vyplatí se pamatovat i na riziko, že je ochutnají zvídavé malé děti.

Vedle časně jarních cibulovin patří koniklece k tomu málu trvalek, které kvetou brzy zjara, často po odtání sněhu. Hlavní dobou kvetení pak bývá první polovina dubna.