Jádra meruněk: účinné látky, využití a zdravotní rizika

Jádra meruněk jsou dlouhodobě předmětem zájmu díky obsahu biologicky aktivních látek, zejména amygdalinu.

Zatímco sladká jádra lze využívat podobně jako mandle, hořká meruňková jádra představují při vnitřním užití významné zdravotní riziko. Jaký je mezi nimi rozdíl, jaké látky obsahují a proč jejich konzumace podléhá přísným omezením?

Hořká vs. sladká jádra meruněk

Základním rozlišovacím znakem jader meruněk je chuť – sladká nebo hořká, která přímo souvisí s jejich chemickým složením.

• Sladká jádra meruněk – jsou běžná u některých pěstovaných odrůd (Maďarská, Velkopavlovická nebo Bergeron). Neobsahují amygdalin. Jsou chuťově podobná mandlím. Lze je využívat v potravinářství obdobně jako jiná olejnatá semena.
• Hořká jádra meruněk – pochází většinou z planých meruněk nebo např. z odrůd Veecot, Paviot nebo Harcot, obsahují amygdalin, přírodní glykosid.

Hořkost jader je přirozeně podmíněna obsahem amygdalinu, který se vyskytuje nejen u meruněk, ale také u hořkých mandlí a dalších rostlin rodu Prunus (meruňky, mandle, švestky).

Amygdalin (tzv. vitamin B17): účinky a realita

Amygdalin je někdy označován také jako laetryl nebo vitamin B17, ačkoliv nejde o vitamin – jeho nedostatek nezpůsobuje žádné zdravotní obtíže.

Amygdalin je přírodní glykosid, který byl v minulosti testován jako možná součást léčby nádorových onemocnění. Tyto účinky však nebyly vědecky prokázány. Přesto se s ním lze setkat:

• v alternativní medicíně jako „vitamin B17“,
• v některých přípravcích proti kašli či nevolnostem.

Použití jader v domácnosti – co je bezpečné

Zásadním problémem amygdalinu je skutečnost, že se po požití v lidském těle rozkládá na kyselinu kyanovodíkovou (kyanid) – vysoce toxickou látku.

Hořká jádra meruněk představují nebezpečí především kvůli obsahu amygdalinu, látky, která se po požití v organismu štěpí na kyanovodík (kyanid) – vysoce toxickou sloučeninu. I relativně malé množství rozdrcených nebo rozžvýkaných hořkých jader může vést k překročení bezpečné dávky, zejména u dětí, a způsobit závažné zdravotní obtíže. Z tohoto důvodu je jejich uvádění na trh jako potraviny či doplňky stravy legislativně omezeno a regulováno přísnými limity. Naopak velmi malé množství amygdalinu, které zůstává uzavřeno v neporušené pecce, nepředstavuje riziko – látka se z jádra významně neuvolňuje do okolní potraviny. Proto není považováno za závadné ponechat pecku v kompotu nebo připravovat meruňkové či švestkové knedlíky s celou peckou, kde amygdalin slouží pouze jako zdroj jemného aromatického tónu, nikoli jako zdravotní riziko.

Foto shutterstock