jahodník

Ovoce ze zahrady si právem ceníme. Zejména na počátku cesty k vlastní úrodě je dobré se zaměřit na osvědčené druhy. S jak velkou výsadbou a úrodou bychom pak mohli počítat?

Jahodník na záhoně, kam na zimu přemístíme i převislé rostliny z nádob, je třeba připravit na zimu tak, aby mu neublížil mráz, vítr, ani slunce.

Napadené rostliny jsou zakrslé, trsovité, špatně obrůstají, mají slabé výhony, řapíky listů jsou zkrácené a ztloustlé, listy malé a zdeformované. Na výhonech a listech se zmnožují chloupky – trichomy.

Ačkoliv pečlivě vybereme a do zahrady vysadíme odrůdy svého oblíbeného ovoce, stane se, že s úrodou nejsme spokojeni. Kde hledat příčinu?

Plody jahodníku se v noci vychladí a sklizené časně ráno si déle zachovají lesk, chuť a vůni. V zahradě si tak naplno vychutnáme výhodu sklizně vlastních, zcela zralých jahod.

V přírodě se příbuzné druhy kříží v případě, že pyl z jednoho druhu rostliny klíčí na blizně druhého, a pokud jsou oba druhy schopné opylení v tutéž dobu.

Hlavní doba květu jahodníků připadá na květen. Co dělat s rostlinou v případě, že počasí připomene existenci ledových mužů? 

Ve stejnou dobu jako jahody ochutnáváme i tzv. kamčatské borůvky nebo první třešně. Radost z jahod bývá největší, ale může ji pokazit škůdce, který si počíná až škodolibě.

Jakmile půda oschne, ostřiháme staré listy jahodníku. Nikdy listy nevytrháváme; uvolnili bychom tím středy rostlin, poškodili bychom kořeny a úroda by byla nižší.

Ve srovnání s jinými druhy ovoce jahodník koření výrazně mělce. O úspěšné sklizni tak rozhoduje kvalita ornice. Jak se o ni postarat?

Plody jahodníku, maliníku či ostružiníku bývají na dortíku zahrádkaření možná ještě větší hodnotou než pověstná třešinka. Něco jako pěstitelova luxusní vizitka. Jak si ji pořídit?

Vedle řízkování, se rostliny dají vegetativně množit oddenky, šlahouny, odkopky, dělením trsů, kopčením či hřížením. Pojďme si popsat, jak na to.