Kolik samic a samců potřebuje pěkná úroda ovoce

Ačkoliv pečlivě vybereme a do zahrady vysadíme odrůdy svého oblíbeného ovoce, stane se, že s úrodou nejsme spokojeni. Kde hledat příčinu?

Někdy pomůže hnojení, jindy přispěje ošetření stromů pesticidy. Může nás však zaskočit i nezkušenost s tím, čemu odborníci říkají opylovací poměry.

Jahodník

Bez opylení není úroda. Převážná většina pěstovaných odrůd má květy oboupohlavné.

Výjimkou jsou remontantní odrůdy jahodníku Grandian F1 a Delician F1. Ty se pěstují ze semen. Mezi semenáčky je 50 % rostlin samičích a 50 % rostlin oboupohlavných. Jakmile vykvetou, je vše jasné, prašníky jsou v květech velmi dobře vidět. Vysazujeme-li tedy tyto odrůdy, dbáme na přítomnost obou skupin. V opačném případě nastane problém až při letním kvetení – chyběl by opylovač.

Květy bez prašníků mají například Grandian F1, Delician F1, Frau Mieze Schindler

Maliník, ostružiník

Květy obsahují jak samičí, tak samčí pohlavní orgány, opylení ráda zajistí včela medonosná, tyto druhy jsou pro ni vítanou pastvou. Pokud není v dosahu, dobře jí nahradí další hmyz, včely samotářky. S opylením nemají potíže ani maliny remontantní (tzv. dvakrát plodící maliny) kvetoucí v pozdním létě.

Další drobné ovoce

Zimolez (Lonicera) patří mezi rostliny hojně navštěvované hmyzem i včelami (kvete v dubnu, květnu), i když se uvádí, že některé odrůdy jsou samosprašné, je pro zajištění pravidelného a vysokého výnosu vhodné mít vysazené dvě odrůdy kvetoucí ve stejnou dobu.

Kanadská borůvka (Vaccinium corymbosum – borůvka chocholičnatá) je též včelami a hmyzem oblíbená. Pěstované odrůdy jsou převážně samosprašné. Nicméně dvě odrůdy vedle sebe vysazené zajišťují vzájemným opylením vyšší výnos a větší plody – ve srovnání s dvojicí keřů téže odrůdy.

• V kvetení se potkávají jak odrůdy rané, tak odrůdy pozdní. Není tedy dáno, že by se měly k sobě vysazovat jen odrůdy zrající ve stejnou dobu.

Nemrznoucí kiwi neboli čnělkovec – Actinidia arguta, Actinidia kolomikta...

Plody u zmíněných odrůd při vysazení samce do jejich blízkosti bývají větší, samec zajistí nadstandardní opylení. Obráceně to nejspíše neplatí. Vysadit samice a samosprašné odrůdy nemusí být (není) zárukou kvalitnější sklizně.

U druhu A. arguta jsou v sortimentu odrůdy tzv. samosprašné (Weiki, Issai) a odrůdy samičí a samčí. Samosprašné tedy dávají určitý výnos, i když vysadíme jen jednu rostlinu.

U samičích odrůd však musí být vysazen (naroubován do keře) opylovač. Stačí jeden samec na šest samičích rostlin, vysazuje se na stranu, odkud převážně fouká v období května, jedná se totiž o rostlinu větrosnubnou. Samčí rostliny aktinidií jsou vítaným zdrojem pylu pro včely.

Prašníkový květ Actinidia arguta

Táž odrůda s oboupohlavným květem

Podobné opylovací poměry platí u rakytníku řešetlákového (Hypophae rhamnoides) s tím, že k novým odrůdám samičím jsou doporučováni i nově vybraní samci, kteří kvetou ve stejnou dobu. Tradičně pěstovaná samčí odrůda Pollmix tedy nemusí být pro ně odpovídajícím opylovačem.

Samčí rostlina větrosnubného rakytníku má větší pupeny

Pupeny na samičí rostlině rakytníku

Nad výběrem správných odrůd musíme uvažovat také u révy vinné, vzhledem k tomu, že v dostupném sortimentu se objevují poměrně hojně odrůdy s květy samičími.

Rybíz červený a bílý, angrešt patří mezi druhy, které můžeme vysadit jako solitéru, jsou samosprašné, hojně navštěvované včelami a dalším hmyzem.

Josta a černé rybízy obyčejně též plodí také v případě, že je v zahradě jen jediný keř. Stálejší a vyšší výnos však zajistí výsadba více keřů různých odrůd kvetoucích ve stejnou dobu.

Ovocné stromy

U jabloní jsou obvykle u jednotlivých odrůd opylovači uvedeni. Patří mezi ně například starší odrůda Boskopské a hojně pěstovaný Rubín. Stromy plodí pravidelně, opylující hmyz je navštěvuje hojně.

Hrušně jsou poněkud problematičtější. Podle mých informací je včely nevyhledávají. V zahradách často hojně kvetou, ale kvůli jejich malému zastoupení neplodí – chybí jim opylovač.

• Pokud známe odrůdu, není problém vedle vysadit tu, která je k opylení potřeba.
• Nemáme-li místo, stačí do stromku naroubovat několik roubů opylující odrůdy. Větve s opylovačem si označíme, abychom je při řezu příliš nezakrátili (musí kvést), nebo úplně neodstranili. (Různé hrušně mívají velmi odlišný typ růstu.)
• Určitou pomoc nabízejí některé odrůdy samy. Vytvářejí plody partenokarpicky. Tyto plody mívají poněkud odlišný tvar plodu, jsou bezsemenné.

Hrušeň Clappova – vlevo nahoře plod opylený, vpravo dole plod vzniklý bez opylení

Třešně se podle opylení dělí na cizosprašné a samosprašné. Tam, kde nemáme potíž s místem, vysadíme dvě (tři a více) odrůdy, které jsou vhodné pro vzájemné opylení. Tam, kde je místa málo, sázíme odrůdu samosprašnou, nebo do korunky cizosprašné naroubujeme opylovače.

• Třešně nerostou příliš odlišně, rouby tak nebudou celkový vzhled koruny porušovat, naopak. Jestli se povede vybrat dvě odrůdy s odlišnou dobou zrání, odlišnou barvou plodů, můžeme mít v zahradě svým způsobem raritu.

Odrůdy višní patří převážně mezi samosprašné. U cizosprašných platí to samé, jako u třešní. Tedy dva stromky partnerů, nebo roub. Lze kombinovat i stromy třešně a višně – pokud se vzájemně opylují.

• Roubovat třešeň do višně nebo naopak není moc vhodné. Třešně obyčejně rostou mnohem bujněji, v koruně višně to nedělá dobrotu.

Odrůdy slivoní patří též do obou skupin. V sortimentu jsou zastoupeny jak samosprašné, tak i cizosprašné. Pocit, že slivoni v zahradě chybí opylovač (i když je deklarovaná jako samosprašná), může vyvolat napadení pilatkou (pokud vůbec neošetřujeme). Na stromě nakonec nezůstane ani plůdek, nebo jich je jen málo.

U jeřábů, muchovníku není se zajištěním úrody problém.

Jinak tomu je u kaštanovníků. Semenáče mohou kvést, ale nemusí přinášet plody. I když mají v květenství samčí i samičí kvítky, ty se u mladých stromů nemusí v kvetení potkávat ve společném termínu. Starší stromy obyčejně plody mívají. Bez problémů je pěstování vybraných odrůd, které jsou samosprašné.

Ořešáky opět patří do dvou skupin. V sortimentu jsou odrůdy samosprašné a cizosprašné, u nichž je doporučený opylovač.

Tvrzení, že pokud se ořechy z koruny otloukají, plodí hojně každý rok, nebo že stromu, který kvete a neplodí, je třeba natlouci, aby plodil, nemusí vycházet: Po konzultaci s několika zkušenými pěstiteli jsme příčinu možná našli v tom, že poškozené větve mohou rašit a kvést déle a díky tomu se alespoň částečně potká blizna samičích květů s pylem květů prašníkových.

Foto autor