hrušeň

Půdu využívanou pro pěstování ovocných stromů, která neobsahuje vápník, je třeba dohnojit vápenatými hnojivy: vápencem či raději dolomitickým vápencem.

Jaká množství plodů, jaký díl úrody můžeme očekávat od jádrovin, peckovin, ořešáku nebo méně tradičních stromů, jako je moruše, mandloň, červený jeřáb, oskeruše?

Jabloně mají pro člověka velký zdravotní význam a zejména zimní odrůdy si ceníme pro jejich dlouhou dobu skladovatelnosti.

Již několik let se brzy na jaře objevují na listech hrušní různě zbarvené (nejdříve načervenalé, pak zelené, nakonec tmavé) puchýře. Listy často uschnou, zčernají a odumřou.

Výskyt rzi hrušňové je vázán na přítomnost hrušně a daných druhů jalovce. Čím blíže jsou oba hostitelé, tím větší je nebezpečí napadení. K velmi silným výskytům dochází zpravidla při vzdálenosti do 50 m. Podle víceletých pozorování dochází k silnému napadení hrušně při vzdálenosti do 100–150 m. Za maximální vzdálenost, kdy může dojít k významnému napadení, je nejčastěji považována vzdálenost 500 m.

Sortiment registrovaných odrůd hrušní v ČR se pozvolna rozrůstá. Na vzniku představovaných odrůd má zásluhu šlechtitelský tým firmy Sempra Litoměřice, s. r. o.