Přihlásit
Rez hrušňová: Jak bránit hrušně a jalovce před infekcí? Izolací!
Výskyt rzi hrušňové je vázán na přítomnost hrušně a daných druhů jalovce. Čím blíže jsou oba hostitelé, tím větší je nebezpečí napadení. K velmi silným výskytům dochází zpravidla při vzdálenosti do 50 m. Podle víceletých pozorování dochází k silnému napadení hrušně při vzdálenosti do 100–150 m. Za maximální vzdálenost, kdy může dojít k významnému napadení, je nejčastěji považována vzdálenost 500 m.
Infekci přeje vítr, teplo a vlhko
Charakter napadení od zdroje infekce (napadených jalovců) je významně ovlivňován směrem a intenzitou převládajících větrů v době šíření infekce. Z tohoto pohledu jsou nejvíce ohroženy lokality, kde jsou smíšené výsadby nebo jsou v blízkosti ovocné a okrasné výsadby (zahrádkářské kolonie, zahrady u domů).
K významným infekcím dochází, pokud je v době kvetení a krátce po odkvětu hrušně (druhá polovina dubna, květen) deštivé a relativně teplejší počasí.
O napadení hrušně rozhoduje především počasí:
- dešťové srážky, resp. ovlhčení rostlinných částí,
- teplota a směr převládajících větrů v době přenosu infekce z jalovců na hrušeň.
Významné jsou také charakter lokality a výsadby a četnost zdrojů infekce. Rozhodující pro průběh infekcí je ovlhčení listů, čili deštivého počasí, proces se vícekrát opakuje.
Bazidiospory klíčí a k infekcím dochází v rozmezí teplot 5–25 °C (významně od 12 °C, optimum 15–20 °C). Při teplotách nad 25 °C k infekcím nedochází. Ke klíčení bazidiospor a k infekci je zapotřebí ovlhčení vnímavých rostlinných částí, čím delší je doba ovlhčení, tím početnější jsou infekce.
Nejčastěji je jako optimální teplota pro infekci listů hrušně uváděna teplota 15 °C. Při optimální teplotě došlo k početným infekcím již po 3 hodinách ovlhčení listů.
Základem ochrany je dostatečná izolace obou hostitelů
Za efektivní lze považovat podle našich víceletých sledování již vzdálenost 150 m. Při větší izolační vzdálenosti dochází k významnějšímu napadení jen v letech se silným prouděním vzduchu od hostitelských jalovců v době přenosu infekce. Za takových podmínek může dojít k významnému napadení hrušně až do vzdálenosti 500, zcela výjimečně i více metrů od hostitelských jalovců.
Dostatečně účinnou izolaci lze dosáhnout zastavením výsadby a postupnou obměnou již vysazených hostitelských druhů jalovců a především jejich náchylných kultivarů na lokalitách, kde jsou pěstovány hrušně (zahrádkářské kolonie, zahrady u domů). Na těchto lokalitách by měly být vysazovány pouze nehostitelské druhy nebo odolné kultivary hostitelských druhů jalovců.
- Předpokladem realizace tohoto opatření je informovanost pěstitele, který by měl pro výsadbu na rizikových lokalitách volit pouze nehostitelské druhy nebo odolné kultivary jalovců.
- Důležitá je i odpovědnost množitele a prodejce výsadbového materiálu, který by měl upozornit pěstitele při prodeji a především v propagačních a nabídkových materiálech na riziko výsadby náchylných jalovců v blízkosti hrušní a doporučit výsadbu nehostitelských druhů a odolných kultivarů jalovců.
- Rovněž projektant a realizátor výsadeb má na rizikových lokalitách používat jen nehostitelské druhy nebo odolné kultivary jalovců.
Pokud jde o míru rizika, pak by se doporučená opatření měla týkat zejména jalovce prostředního a jalovce chvojky a jejich velmi náchylných a náchylných kultivarů.
Pomůže i odstraňování napadených větví jalovců
Na lokalitách s významným výskytem choroby pomáhá včas odstraňovat napadené (vřetenovitě zduřelé) větévek a větví jalovců. Likvidujeme je nejpozději na počátku tvorby telií, zpravidla v druhé polovině dubna. Silně napadené a poškozené jalovce se sníženou sadovnickou hodnotou odstraníme celé. Důležité je ovšem, aby se tak dělo v celé lokalitě a pěstitelé postupovali společně.
Pomáhá i netkaná textilie. V době šíření infekce zakryjeme jalovce, případně i menší pěstební tvary hrušně. Fungicidní ochrana je naopak velmi omezená.
Foto autor