březen

Pěkné jarní dny nás lákají ven, a tak se konečně můžeme věnovat činnostem, které jsme si naplánovali. V ovocné zahradě máme co dělat klidně od rána do večera.

Bříza, habr, okrasné třešně, katalpa (Catalpa), pajasan (Ailanthus), magnolie a další rostliny v předjaří a na jaře intenzivně rostou díky silnému mízovému toku. Poranění by pro ně znamenalo oslabení v podobě ztráty životodárné tekutiny. Pokud je řez u těchto dřevin potřebný, odložíme ho raději na letní termín.

Klíčící rostliny potřebují optimální podmínky, aby se zdárně vyvíjely. Připomeňme, že jde hlavně o dostatek světla, odpovídající teplotu a po vzejití rovněž o vzdušnost prostředí.

Jakmile půda rozmrzne, na vhodném místě přikryjeme několik trsů pampelišky většími květináči tak, aby zakryly listy.

Vedle časně jarních cibulovin patří koniklece k tomu málu trvalek, které kvetou brzy zjara, často po odtání sněhu. Hlavní dobou kvetení pak bývá první polovina dubna.

V boji proti plzákům španělským lze použít dusíkaté vápno podobně jako na hubení plevele. Ideálně na konci zimy a v předjaří, dříve než vyraší dřeviny.

Jakmile půda rozmrzne a trochu se oteplí, odkrýváme růže. Nejdřív chvojí, s odhrábnutím zeminy počkáme, až začnou rašit očka. Obvykle raší koncem března.

Určitého zpoždění reakce stromu na vývoj počasí dosáhneme tak, že chráníme kmen stromu proti mrazům a co nejdéle udržujeme sníh pod stromem.

V teplejších oblastech můžeme začít s výsevy kořenové zeleniny – mrkve, petržele, černého kořene, dále špenátu, kozlíčku polníčku a posléze i dalších druhů.

Na jaře vysazujeme živé ploty, ovocné stromy a růže založené přes zimu k jarní výsadbě Bez balu vysazujeme jen některé opadavé stromy a keře. 

Za suchého mírného počasí čistíme trvalkové záhony a postupně podle nároků rostlin odstraňujeme zimní ochranu. Pro snadný přístup položíme do záhonů ploché kameny.

Výskyt drobných obratlovců v zahradě je zpravidla odrazem toho, v jak čistém prostředí žijeme, a dokladem toho, že se obejdeme bez chemie.