Prosinec v ovocné zahradě; čas péče o stromy a roubování  

Máme ovocný strom, který pro nás má ideální vlastnosti, jako je plodnost či chuť? Roubování je vhodný způsob, jak je přenést na další podnože.

Do čeho se můžeme pustit?

Důvod ke kácení může být nesprávně vedený řez silné větve, u které nedochází k hojení rány. Prosychání pak postupuje i do kmene

• Kupříkladu do odstraňování mechů, lišejníků na kmenech a silných větvích a odstraňování hrubé borky ze stromů.Vše, co oškrábeme, chytáme na podloženou plachtu a pak nejlépe spálíme.
• Kácíme staré a koncepčně nevhodné stromy, vykopáváme či trháme zbylé pařezy.
• Tam, kde máme pod stromy mísy, můžeme přihnojit. Hnojem, živným kompostem, nějakým koupeným substrátem nebo koncentrovanými hnojivy, ať už jsou to slepičince, kostní či jiné moučky, nebo hnojiva průmyslová.
• Kontrolujeme, co nám dělají jablka a hrušky ve sklepě. Ovoce, které se kazí, likvidujeme. Nevím, jestli je to správné, ale já ho dávám pod velký cypřišek, kde se o něj postarají převážně kosáci.
• Nabrousíme si, nebo si necháme nabrousit nůžky, nože, u starších pilek necháme udělat šraňk. O tom, že nám něco chybí nebo jsme o něco nenávratně přišli, informujeme Ježíška.
• Řežeme rouby a chystáme se na roubování.

Znám jedince, kteří už mají rouby peckovin nařezány. Řežou je hned po opadu listů, tak jako se to dělá u ořešáku. Já dávám přednost řezání roubů peckovin v prosinci.

Pokud se nechystá nějaké výrazně mrazivé počasí, dá se řez posunout ke konci roku. Na jádroviny je čas, stejně jako na rouby a řízky bobulovin. U rybízů a angreštů je ale dobře mít je nařezané do poloviny ledna, protože raší dosti časně.

Roubování v ruce

Na roubování v ruce si nakopeme podnože před mrazy a uložíme je tak, aby nám do ledna nezamrzly a mohli jsme je vyzvednout a pracovat s nimi.

V ruce lze roubovat jak jádroviny, tak peckoviny a bobuloviny. Práci je třeba si připravit a promyslet, aby rouby a podnože nebyly moc dlouho v teple a podnožím neosychaly kořeny. To platí v případě, že roubujeme ve vytopeném prostoru.

Co je na roubování snadné, co nejde moc dobře, do čeho se raději nepouštět

• Jabloně a hrušně

Pokud roubujeme na podnože vegetativně množené, ujímají se na nich sazenice i rouby solidně, prakticky ze 100 %. Horší je to v případě, pokud používáme podnože semenné, které mají jen několik silných kořenů. Ty se ujímají pomaleji, kořenová soustava si s růstem dává na čas.

Pokud nemrzne, pokračujeme ve výsadbě nových ovocných stromů a keřů. Ty dříve vysazené podle počasí můžeme i v této době zalít

Procento ujmutí a prorašení roubů zvyšuje máčení roubu a části podnože do voskové lázně i použití látek na namáčení kořenů podobných agaru či použití Hydrogelu. Zkrátka něčeho, co brání vysychání kořenů i při přechodném nedostatku vody v okolí. Také můžeme použít i stimulátor vhodný na dřevité řízky.

Předpokladem úspěchu je časná výsadba, aby sazenice chytily zimní a časně jarní vláhu. Roubujeme prakticky všemi možnými způsoby, vhodnými na zimní roubování – kopulace, anglická kopulace, kozí nožka, plátování, roubování strojkem, do rozštěpu apod.

• Třešně, višně, meruňky, slivoně a další peckoviny

U peckovin je ujímání roubů jak při roubování v ruce, tak i na stanovišti poněkud horší. Důležité jsou opravdu kvalitní rouby, tzn.:

• • řezané včas,
  • dobře uložené,
  • před prací namočené, aby si natáhly potřebnou vlhkost.

Pokud jde o péči o roubovance, neměla by se ani u jádrovin lišit od všeho uvedeného výše. Způsoby roubování jsou také totožné, jen rozštěp se u peckovin příliš nedoporučuje.

Nože na roubování a odebrané výhonky třešně

• Bobuloviny

U rybízů roubujeme na podnož meruzalky zlaté, zpravidla jen kopulací, nebo anglickou kopulací. I tady je možné rouby i podnože ošetřit voskem, nějakým prostředkem vážícím vodu v okolí kořenů.

Navíc musíme dbát na vyšší úroveň hygieny rostlinných pletiv. Jak podnož, tak i rouby ošetřujeme přípravky určenými proti šedé hnilobě. Zejména pokud nejsou sklepy pravidelně dezinfikované, je výskyt šedé hniloby na rašících nebo už i rostoucích roubech dost vysoký.

Kresba - anglická kopulace

Anglická kopulace v praxi

Roubování u ořešáku

• Ořechy, oříšky

Roubování lísky keřové na stromkový tvar není těžké. Je ale třeba počítat s tím, že podnož, líska turecká, má i na mladých přírůstcích silnou kůru. Proto se doporučuje mít roub v takové síle, aby se kryly svazky cévní, nikoli vnějšek roubu a podnože.

Roub u lísky se musí vázat pečlivě, menší silou, než je běžné u jiných druhů, aby se pletiva podnože nepoškodila.

Roubovat ořešák vlašský v ruce také lze, ale je to dost obtížné. Po naroubování je třeba uložit roubovance v teplém prostředí. Když roub s podnoží sroste, vrátíme stromek do chladu a na jaře ho vysadíme ven. Když dobu opětného zchlazení neodhadneme správně, stromek začne rašit a je zle.

Líska turecká je vhodná podnož. Má rovný kmínek a neodnožuje

Pokud máme nějaký svůj ořešák, který se léta pokoušíme naroubovat, ale marně, nařežeme si začátkem prosince rouby. Poté se zkusíme zeptat v některé školce, která ořešáky množí roubováním, zda by nám s roubem nepomohli.

Foto autor