Ovocné dřeviny ze semen, Ovoce

Přidám se. Genetický základ ovocných druhů je velmi široký. Zahrnuje jak historii, tak současnost. A ta současnost může být i drobné, ne moc chutné jablko \"plané\", které do odrůd dodává odolnost strupovitosti a třeba i dalším chorobám, škůdcům. Švestky z pecek se moc nepěstují, spíše z odkopků. Možná, že to tak někdo vykládá, že u švestek v sadu vykopou \"semenáče\" a ti jsou stejní. Ale jsou to odkopky pravokořených stromů. No a když se vysejí pecky současných odrůd, tak něco bude podobné mateřské odrůdě, něco otci, něco matce, něco starším generacím, podle \"síly\" genů, jejich dominance. A něco nebo hodně může změnit i hmyz, opylovač. Ovocné stromy až na výjimky jsou cizosprašné, takže se u stromů ze semínek nedá říct, jak budou vypadat. To je vidět u jabloní v okolí silnic, které vyrostly z ohryzků tam vyhozených. Některé jsou plodné, ale mají malé, žluté nebo červené, trpké, kyselé plody tak na cider a jiné mají sice docela chutné plody, ale jen sem, tam něco. A také se občas objeví stromy plodné, s ovocem solidní velikosti a chuti. U starých odrůd je to ještě horší, obyčejně to bývají nalezenci, semenáče. To čemu v na britských ostrovech říkají Pepin, Pippin, u nás třeba Míšeň nebo Jadernička jsou semenáče, nalezenci, málo kdy výsledky cíleného křížení. A mnohdy u nich není ani matka jistá, natož otec. Jadernička se sice seje, ale proto, že její semenáče jsou vcelku dobrou podnoží pro kulturní odrůdy. U ořešáků je naděje, že když si vyberete pěkné ořechy z běžných semenáčových sadů cca 1:50, že bude stejný, ostatní budou spíše kamenáče. Docela spolehlivé je přemnožení broskvoní. Tam je věrnost, podobnost původnímu stromu hodně vysoká.