Hnůj - čerstvý versus uleželý, Ostatní
Dobrý den! V zahrádkářské literatuře se hojně používájí termíny čerstvý a uleželý (starý) hnůj. V čem je základní rozdíl? Vím, že v "dusíku", ale jaké hodnoty lze označit za ještě čerstvý (nevhodný pro např. sázení česneku) a jaké za už uleželý (a tedy vhodný pro sázení česneku)? Dá se to nějak zjistit "podomácku", nebo je potřeba rozbor v laboratoři? Které? Pro úplnost: koňský hnůj, který jsem právě dovezl (vit foto), už nečpí, nehřeje, ale je mazlavý, nejsou v něm žížaly a hromada, ze které jsem ho bral, nebyla porostlá plevelem. Děkuji za názor!

Vážený pane Zapletal, čerstvý hnůj (chlévská mrva),je směs podestýlky, tuhých a tekutých výkalů hospodářských zvířat získaných po vyvezení ze stáje. Chlévský hnůj (uleželý hnůj) je již zušlechtěná směs podestýlky, tuhých a tekutých výkalů. Chlévský hnůj (uleželý hnůj) má pro půdní úrodnost velký význam. Obohacuje půdu o snadno rozložitelné uhlíkaté a dusíkaté látky. Uhlíkaté látky jsou zdrojem energie a dusíkaté látky po minerlizaci jsou zdrojem snadno přijatelných forem dusíku. Při rozkladu uhlíkatých látek vzniká značné množství CO2, který rostliny využívají a který je důležitý pro průběh mnohých chemických reakcí v půdě. Ve 100kg chlévského hnoje je asi 1-2kg mikroorganismů, které příznivě ovlivňují biologickou půdní činnost. Obsahuje i růstové látky, hlavně heteroauxin. Čerstvý koňský hnůj se velice úspěšně používá ve skleníkovém hospodářství jako biologické vytápění jelikož se dobře zahřívá a při rozkladu vyvíjí značné teplo. Podmínkou je ale dostatečné množství kyslíku zvláště na počátku fáze, kdy dochází k prudkému rozvoji mikroorganismů. Čerstvý hnůj také pálí, může poškodit rostliny. Uleželý hnůj - zde již došlo k rozkladným procesům a podestýlka je již na půl rozložená. Při zrání hnoje dochází i při dobrém postupu k 10 - 20% ztrátě organických látek a dusíku. Na fotografii je opravdu již uleželý chlévský hnůj vhodný k zapravení do půdy. Určit čerstvý a uleželý hnůj je spíše otázkou praxe. V čerstvém hnoji je podestýlka naprosto nerozložená má mnohem světlejší barvu po rozhrnutí je cítit unikající čpavek. Uleželý hnůj má jak jsem již psal podestýlku částečně rozloženou má také tmavší barvu a zápach čpavku není již tak intenzivní i když ho je možno ještě cítit. Obsah jednotlivých živin v chlévském hnoji se opravdu dříve možná i dnes zjišťuje. Výsledky rozborů se využívají v plánech hnojení, ale pro Vás by to byla nejspíše dosti nákladná záležitost. Přeji pěkný den.
Ohodnoťte odpověď palcem nahoru nebo dolů.


