Hnůj - čerstvý versus uleželý, Ostatní

Dobrý den! V zahrádkářské literatuře se hojně používájí termíny čerstvý a uleželý (starý) hnůj. V čem je základní rozdíl? Vím, že v "dusíku", ale jaké hodnoty lze označit za ještě čerstvý (nevhodný pro např. sázení česneku) a jaké za už uleželý (a tedy vhodný pro sázení česneku)? Dá se to nějak zjistit "podomácku", nebo je potřeba rozbor v laboratoři? Které? Pro úplnost: koňský hnůj, který jsem právě dovezl (vit foto), už nečpí, nehřeje, ale je mazlavý, nejsou v něm žížaly a hromada, ze které jsem ho bral, nebyla porostlá plevelem. Děkuji za názor!

PZ
Patrik Z.

Vážený pane Zapletal, čerstvý hnůj (chlévská mrva),je směs podestýlky, tuhých a tekutých výkalů hospodářských zvířat získaných po vyvezení ze stáje. Chlévský hnůj (uleželý hnůj) je již zušlechtěná směs podestýlky, tuhých a tekutých výkalů. Chlévský hnůj (uleželý hnůj) má pro půdní úrodnost velký význam. Obohacuje půdu o snadno rozložitelné uhlíkaté a dusíkaté látky. Uhlíkaté látky jsou zdrojem energie a dusíkaté látky po minerlizaci jsou zdrojem snadno přijatelných forem dusíku. Při rozkladu uhlíkatých látek vzniká značné množství CO2, který rostliny využívají a který je důležitý pro průběh mnohých chemických reakcí v půdě. Ve 100kg chlévského hnoje je asi 1-2kg mikroorganismů, které příznivě ovlivňují biologickou půdní činnost. Obsahuje i růstové látky, hlavně heteroauxin. Čerstvý koňský hnůj se velice úspěšně používá ve skleníkovém hospodářství jako biologické vytápění jelikož se dobře zahřívá a při rozkladu vyvíjí značné teplo. Podmínkou je ale dostatečné množství kyslíku zvláště na počátku fáze, kdy dochází k prudkému rozvoji mikroorganismů. Čerstvý hnůj také pálí, může poškodit rostliny. Uleželý hnůj - zde již došlo k rozkladným procesům a podestýlka je již na půl rozložená. Při zrání hnoje dochází i při dobrém postupu k 10 - 20% ztrátě organických látek a dusíku. Na fotografii je opravdu již uleželý chlévský hnůj vhodný k zapravení do půdy. Určit čerstvý a uleželý hnůj je spíše otázkou praxe. V čerstvém hnoji je podestýlka naprosto nerozložená má mnohem světlejší barvu po rozhrnutí je cítit unikající čpavek. Uleželý hnůj má jak jsem již psal podestýlku částečně rozloženou má také tmavší barvu a zápach čpavku není již tak intenzivní i když ho je možno ještě cítit. Obsah jednotlivých živin v chlévském hnoji se opravdu dříve možná i dnes zjišťuje. Výsledky rozborů se využívají v plánech hnojení, ale pro Vás by to byla nejspíše dosti nákladná záležitost. Přeji pěkný den.

MK
Miloš Kožešník
Odborník ČZS
Byla pro vás odpověď užitečná?

Ohodnoťte odpověď palcem nahoru nebo dolů.

(0 hodnocení)