Poradna

Pod ořechem toho mnoho nevypěstujete. Obyčejně to bývá řidší, sucho a stínomilný travní a bylinný porost. Ořešák je náročný na odběr živin i vody - bude mít kořeny všude tam, kde lze něco z půdy dostat, tedy i v eventuálním záhonku v blízkém okolí, dost s

Žije stromek? Už by měl obrážet.Nechřadl už nějaký čas? Nerozhodl se, že bez většího loučení odejde? Jak je starý? Nebyl napadený houbovými chorobami listů (na jaře kadeřavost, poté skvrnitost listů,...)? Důvodem opadu listů může být sucho, likvidace koře

Čerstvě vysazený stromek raší déle než zakořeněný. Hojí rány na kořenech a nadzemní části jen ze zásob energie v kmenu a ostatních částech stromku, musí z venku zajistit vodu i živiny... Čím větší poškození, tím pomalejší nástup do na jeho nadzemní části

Jestli dobře koukám, jsou tam mladé a spodní staré listy v pořádku. Vypadá to, že byla v určitém časovém období přelitá a ty listy postupně odcházejí. Klívie nesnáší podmáčení, popřípadě mokrý bal v době, kdy je květináč najednou v chladu, což může nastat

Pro jistotu vyložte nádobu fólií. Moc těm deskám nevěřím - z pohledu nasáklivosti a trvanlivosti materiálu, též z pohledu lisovaných hmot a pojiva. V každém případě by bylo vhodné aby na dně byla vrstva drenážní hmoty (kamínek, keramzit, nalámaný polystyr

Nejlepší jsou speciály určené na drobné ovoce (je jedno, jestli je to keř nebo stromek). Z obecných je lepší Cererit než NPK (má draslík v chloridové formě), vhodné jsou komposty, živné substráty, na zimu třeba i nastýlka hnojem. Totéž by platilo i u velk

Ty černé skvrny jsou strupovitost. Nemusí být na listech a zároveň na plodech. Pokud větve s plody dobře osychají, nemá strupovitost příležitost je. Jinak tomu je u listů na spodku koruny, kde ovlhčení může trvat déle. Jinak nejspíše kombinace viróz a ned

Souhlasím s panem Zavřelem, možná někdy před léty přejeli okolo stromu necitlivě strunovkou, nebo do něj kopli motykou při obdělávání stromové mísy nebo se v místě štěpování těsně nad zemí objevila nějaká nekróza (horší práce raubíře, menší ochota podnože

Spíše to bude jalovec a rez hrušňová. Fotka tak ze závěru dubna.Spóry rzi se z jalovce vzdušným prouděním stěhují na hrušně.

Půdní reakci významně ovlivňují hnojiva. Budete-li požívat hnojiva určená na vápnostřežné rostliny, která se dodávají ve formě zálivky, ve větším objemu vody (ne granule sypané pod keře), přihnojíte-li síranem amonným a draselným pH postupně klesne. Výraz

Určitě na Váš dotaz někdo odpoví spíše z pohledu zkušeností s řešením podobného, možná připojí i něco z práva. Chcete-li odpověď od specialisty, právníka ČZS, pak mohu jedině překopírovat druhý odstavec ze záhlaví: Právní dotazy však ve fóru zásadně neřeš

Po prvním pikýrování to druhé přichází na řadu tak ve třech pravých listech (ty mrkvovité), pokud je dáváte na větší vzdálenost i déle. To už má rostlinky spoustu kořínků, které se trochu "okrájejí", aby ještě houstly. Nechte je v klidu až zakoř