Přihlásit
Podzimní záhony: sem zaryjeme hnůj, tam vysadíme česnek
Zeleninové záhony osiřely, aby odpočívaly, nejlépe pod mulčem, a posilovaly kondici organickým či jiným doplňkem půdní výživy: hnojem nebo hnojivem.
Záhony, na kterých budeme v příštím roce pěstovat plodovou a košťálovou zeleninu, vyhnojíme chlévským hnojem dávkou 400 kg na 100 m².
Do půdy ve studeném skleníku, zbavené zbytků rostlin, zaryjeme buď chlévský hnůj, nebo kompost.
Pokud chlévský hnůj nemáme, můžeme zakoupit alternativní organické hnojivo – fermentovaný vysušený chlévský hnůj granulovaný nebo peletovaný.
Oproti chlévskému hnoji budou dávky nižší: asi 10 kg na 100 m². Výhodou je nepřítomnost semen plevelných rostlin.
Použít můžeme i kompost, který je však vhodné zarýt v předjarním období, aby nedošlo k vyplavení živin. Při rytí zapravíme i minerální hnojivá s výjimkou dusíkatých, kterými se hnojí až na jaře.
Chlévský hnůj však nepoužíváme na záhonech, kde plánujeme pěstovat cibuli nebo česnek. Na tato místa zarýváme trávu s listím a přidáváme rozleželý kompost.
Česnek vysadíme tak, aby stroužky v půdě chránil mráz
Koncem října, spíš až v listopadu, vysazujeme česnek. Kvůli ochraně plodiny proti půdním chorobám je nejvhodnější vysadit česnek těsně před zamrznutím půdy.
Po rozloupání česneku moříme stroužky vybraným přípravkem proti vlnovníku česnekovému.
Stroužky vysazujeme do hloubky 6 cm.
V případě, že používáme vlastní sadbu, můžeme pro její ozdravení vysít pacibulky, které jsme s tím záměrem získali z rostlin paličáku.
- Pacibulky můžeme vysít i na jaře – dostaneme pak cibule nedělené. Vyséváme je do hloubky 3 cm. Z výsevu na podzim vyrostou cibule dělené i nedělené. Ty pak použijeme jako sadbový materiál.
