Pěstování rakytníku a zpracování úrody na šťávy a prášek

Dobroslav Drobník ze Svojetic se podělil se čtenáři časopisu Zahrádkář o své zkušenosti s výsadbou, průřezem, sklizní a se zpracováním úrody. Šťávu konzervuje, zužitkuje i výlisky.

V roce 2003 získal první sazenice samičí odrůdy Novosť Altaja a samce (opylovače) Polmix. Ten zahynul a tak později s nákupem dalšího opylovače dokoupil dvě rostliny odrůdy Leikora.

„Základní informace o pěstování jsem získal z dostupné literatury – Ing. Bajer Rostliny pro život, Prof. Pavel Valíček: Rostliny pro zdravý život a z článků uveřejněných v Zahrádkáři.

„Pokud bychom odstřihli celé větve s plody, ochudíme se o úrodu příštího léta,“ upozorňuje Dobroslav Drobník

Keře jsem vysadil ve směru západ – východ, dva metry od sebe. Ne však do zákrytu, ale vždy střídavě jeden keř 0,5 m nalevo, další napravo od osy řady. Samec je na západní straně (odkud fouká nejčastěji vítr). Jílovitou půdu jsem nahradil kompostem. Rakytníkový porost udržuji v bezplevelném stavu. Na podzim hnojím kompostem.“

V jednotlivých letech sklidil či spíše vylisoval

Rok

2007

2008

2009

2010

2011

2012

Šťáva v litrech

1

4,5

30

11

17

13

Sklizeň úrody

„Sklízet začínám koncem srpna a v průběhu září, jednotlivé plody stříhám ručně, nůžkami. Zkoušel jsem různé metody, ale nejvíce se mi osvědčilo při stříhání pod větvičky umístit plachetku. Odstříhané plody volně padají do plachetky. Z plachetky plody vyberu do sběrné nádoby.“

Odstřihané plůdky rakytníku padají do plachetky, ztráty při sklizni se tím minimalizují

„Mimo jiné práce na zahrádce nastříhám během dne tak 1,5 až 2,5 kg plodů, které pak večer na odšťavňovači zpracuji na šťávu. Tímto způsobem plody při stříhání nepoškodím. Doporučovaný postup sklizně řezáním větviček s následným zmrazením, to je pro mě jako malého zahrádkáře nedostupné, prakticky nemožné. Navíc bych řezáním větví úrodu pro příští rok zmenšoval.“

Zpracování sklizených plodů

„Ze začátku jsem na zpracování šťávy používal ruční odšťavovač (český, ruský). Práce trvala dlouho, a šťáva se znehodnocovala tím, že přicházela do styku s kovem. Výtěžnost šťávy byla poměrně malá. Při použití moderního odšťavovače vyrobeného z plastu se ve šťávě uchová více živin a enzymů, vitaminů, získá se i větší množství čerstvé šťávy, je méně odpadu.“

Konzervace šťávy

1. Šťávu zpracuje za studena: Přidá cukr a to na l litr šťávy 1,7 kg cukru. Někdy nechá cukr zkaramelizovat a teprve poté ho přidá do šťávy. Hotovou šťávu uloží na chladné místo (chladnička, spíž).
2. Rakytníkovou šťávu též konzervuje bez cukru – alkoholem: Na 1 litr šťávy přidává 1 litr 40% alkoholu.
3. Šťávu také uchovává v mrazničce. Používá litrové mrazicí sáčky, do kterých dá šťávu bez cukru a tu uloží do mrazáku. Příležitostně ji zpracuje na šťávu k okamžitému použití.

Usušené výlisky z plodů rakytníku je třeba uložit v suchu a nejlépe i v chladu

Výlisky se slupkami a semeny

„Rakytníkový „odpad“ usuším, obyčejně na sluníčku nebo při nepříznivém počasí v sušičce. Usušenou hmotu dám do sklenic a postupně dál zpracuji.

Na kávovém mlýnku ji rozemelu na prášek. Ten používám pro přímý konzum nebo ho dávám do jídla.

• Prášek též míchám s olivovým olejem (1:3). Po třech až čtyřech týdnech olej sliji a uskladním v ledničce. Používám ho na mazání bolavých kloubů apod. Zbylý sediment konzumuji přímo v různých jídlech.
• Na masáže míchám rakytníkový prášek s Francovkou (1:5).
• Též míchám prášek s konzumním lihem (40%), louhuji dva až tři týdny, po scezení užívám po kapkách.
• Jinou možností jak používat prášek z usušených výlisků je jeho přimíchání do medu.

Využívám i listy rakytníku trhané v létě, a to čerstvé nebo sušené na přípravu čajů.“

Foto autor

Zdroj Zahrádkář 2/2013