Přihlásit
Komu se nelení, tomu se zelení: V září sejte zelené hnojení
Jak známo, zelené hnojení zásobí půdu organickou hmotou. Biomasa se pak postará o to, aby rostliny měly živiny dostupné. A k čemu je tu frisbee?
V září nastává příhodná situace, abychom vyseli zelené hnojení třeba po odplozených okurkách, po likvidaci rajčat napadených plísní nebo po sklizených bramborách.
Půdu jemně načechrám
Nedávno jsem viděl, a neodolal jsem: Ačkoliv mám hrábě prořezávací, koupil jsem další kousek – s upravenými trny, širokými asi 1,5 cm, mírně šroubovitě pootočenými. Na sena ani na listí se nehodí, zato jsou specialisty na mělké kypření půdy.
Každý trn hrábí čechrá půdu tak, aby z ní neuniklo příliš vláhy. Prostě kypřič, kypřicí hrábě. Nářadí s jemným účinkem, poháněné lidskou silou, chvályhodné. Stvořené i pro úpravu půdy před výsevem meziplodiny, jak se také označuje zelené hnojení.
Žlutá semínka rozhazuji v dál
Na připravený záhon rozhodím na široko semena hořčice bílé. Pro zelené hnojení se tato rostlina využívá nejčastěji. Žlutá semena jsou drobná, levná, dobře se vysévají rozhozem a na půdě jsou i dobře viditelná. Rychle vzcházejí z mělkého setí, rostou intenzivně. Rostlina snese i mírné mrazíky.
Oblíbenou variantou zeleného hnojení se stala svazenka vratičolistá. Její květ přitahuje pilné včelky a oči kolemjdoucích. Porost se může likvidovat i dříve než rozkvete, to závisí na době pěstování.
Do galerie méně užívaných patří řepka ozimá, luskoviny i jeteloviny. Některé pomalu přirůstají, jiné se pracně vysévají nebo mají různá omezení, co a kdy po nich pěstovat.
Abychom osivo rovnoměrně rozprostřeli na plochu, pohyb paže pěkně uvolníme do polokruhové dráhy. Podobně jako když děti různého věku házejí v parku plastovým frisbee.
Lepší je řidší než hustý výsev. Osivu jde k duhu mírně vlhká půda.
Princip: Zelenění prospívá půdě
Zelené hnojení mate názvem. V podstatě se nejedná o hnojivo, kterým bychom do půdy doplňovali spotřebované živiny. Zelené hnojení jen příznivě upravuje koloběh látek. Výživu, kterou si vyseté rostliny samy vzaly z půdy, vracejí s přispěním pěstitele zpátky v podobě své vlastní biomasy. V ní je navíc uložena energie, která podpoří činnost mikroorganismů a další důležité půdní děje.
Co ještě přináší, když se zelení zelené hnojení?
K přínosům zeleného hnojení skutečně patří celá řada dějů:
- Omezuje klíčení a vzcházení nežádoucích plevelů. Když už plevele v porostu vzejdou, čeká je dříve či později likvidace.
- Také prokořenění půdy pěstovanými rostlinami je přínosem.
- Stejně tak vzájemná výměna látek mezi půdou a rostlinou.
- A porost také zlepšuje vlhkostní poměry v půdě.
Kvůli tomu všemu zmíněnému a přirozenému platí víc, než se na první pohled zdá: Komu se nelení, tomu se zelení při zeleném hnojení.
Kdy je zelené hnojení nejpřínosnější
Porost určený k zelenému hnojení může být v závislosti na délce pěstování různě vzrostlý. I pouhých 20 cm vysoký má po zarytí svůj význam. Vyšší porost raději upravíme, posečeme. Víc než sekačka se mi osvědčil plotostřih. Sestřihávám porost ve dvou třech rovinách tak, aby hmota k zaorání byla drobná. Dá se to zvládnout. Křovinořez nemám.
Foto autor a Shutterstock