Přihlásit
Monitoring: Kteří invazní škůdci škodí úrodě a kráse zahrady
Dokážou zničit živý plot, plody na záhonu, úrodu ořešáku. Invazní škůdci se v Česku šíří. Poznatky o jejich výskytu usnadní ochranu rostlin.
S cílem získávat a publikovat aktuální data o problematických invazních bezobratlých škůdcích vznikl ve Výzkumném ústavu rostlinné výroby, v. v. i., v Praze Ruzyni projekt Najdije.cz. Jeho autoři uvítají každou zprávu o tom, kde se sledovaní škůdci objeví.
Tady jsou tři z těch bezobratlých živočichů, se kterými se setkávají zahrádkáři a jejichž výskyt už také pomáhají mapovat. Popisy dalších druhů najdete na odkazovaném webu.
Zavíječ zimostrázový dokáže zničit celý keř
Housenky tohoto invazního motýla z čeledi travaříkovitých (Crambidae) požírají listy zimostrázu (Buxus) a mohou způsobit až jeho tzv. holožír. V tuzemských klimatických podmínkách má tento druh dvě generace za rok a v posledních deseti letech se stal nejvýznamnějším škůdcem zimostrázů v Evropě.
Zavíječ přezimuje ve stadiu housenky, která se aktivuje na jaře při teplotě 7–10 °C a pokračuje v žíru na hostitelské rostlině. Silně napadené keře poznáte i podle charakteristického zápachu. Housenky se poté kuklí mezi listy.
Dospělci se líhnou za dva až tři týdny v závislosti na teplotě: První generace od konce května do první půlky července. Ve druhé generaci se škůdci objevují na keřích přibližně od začátku července.
Obezřetnost je na místě především na podzim, protože silně napadený keř nemá dostatek času k obnově a poškození zavíječem snáší mnohem hůř. Opakované silné poškození keře zpravidla nepřežijí.
Vedle monitoringu napadených zimostrázů badatelé vyhodnocují i preference housenek k jednotlivým kultivarům keře.
Vrtule ořechová: noví škůdci vlašských ořechů
Tento křídlatý hmyz z čeledi vrtulovitých (Tephritidae) pěstitelé v Česku zaznamenali poprvé v roce 2017 na jihovýchodní Moravě. Odtud se šíří dále a již od roku 2018 poškozuje úrodu.
Larvy vrtule se vyvíjejí v oplodí ořešáků (Juglans). Při výskytu většího počtu může dojít k předčasnému opadu ořechů. Ztráta na výnosu se pak pohybuje okolo 50 %, v některých letech však může poškození zasáhnout celou úrodu.
Pokud škůdce napadne strom až koncem léta, ořechy mohou dozrát. V takovém případě kontrolujeme, zda do jáder nepronikla plíseň a zda se nezměnily jejich chuťové vlastnosti. Pokud ne, jedná se pouze o kosmetickou vadu; jádra lze jíst a zpracovávat. Pro ochranu do další sezony doporučujeme všechny poškozené plody zlikvidovat, aby se nemohla namnožit nová generace vrtule (ideálně spálit nebo zakopat hluboko do půdy).
Z preventivních opatření nám zbývá pouze instalace žlutých lepových pastí v koruně, protože postřik celého stromu v několika termínech není na zahradě zpravidla reálný.
- Pozor, stejné znaky na ořeších způsobují i houbové nebo bakteriální choroby ořešáku – proto napadené plody vždy zkontrolujte i vevnitř a hledejte larvy vrtule.
Cílem monitoringu invazních škůdců je mapovat způsob a rychlost šíření vrtule ořechové v Česku. Protože je vrtule schopna se přemisťovat až desítky kilometrů aktivním letem i za přispění větru, lze se s dospělci setkat i poměrně daleko od výskytu larev. Rozlišení dospělců vrtule od jiných druhů je však velmi složité, proto v rámci monitoringu tohoto druhu badatelé sledují přítomnost larev v ořeších a odhad škod na úrodě.
Kněžice mramorovaná a zeleninová
Dalšími invazními druhy, které mohou ničit úrodu, jsou kněžice mramorovaná a kněžice zeleninová. Oba škůdci dokážou napáchat značné škody na ovoci a zelenině – kvůli širokému spektru živných rostlin představují nebezpečí jak pro zemědělce, tak i pro zahrádkáře.
Kněžice jsou sající hmyz a kromě přímého poškození plodin škodí i svými zapáchajícími sekrety, které znehodnocují plody. Místo vpichu se navíc může stát náchylné na vstup nejrůznějších patogenů.
Jejich rozšiřování na delší vzdálenosti probíhá většinou s převozem ovoce, zeleniny i jiného zboží. Často se tak kněžice objeví nejdříve ve velkých městech, typicky na tržnicích, ve skladech či v botanických zahradách. Odtud se následně šíří do okolí a můžeme se s ní pak setkat v městských parcích nebo na zahrádkách.
Oba druhy přezimují ve stadiu dospělce, na jaře se páří a kladou vajíčka, ze kterých se zhruba do dvou týdnů vylíhnou nymfy. S dospělci se pak můžeme setkat zase až koncem léta. Ti zpočátku sají na živných rostlinách, později se začínají stěhovat do budoucích zimovišť.
- Tito škůdci mohou zimovat například v interiérech budov, a to ve značných počtech, což z nich díky jejich hlasitosti a zápachu dělá velmi nepříjemné sousedy.
Cílem zmíněného projektu je identifikovat nová ohniska šíření kněžic a podchytit následnou invazi. Badatelé rovněž zjišťují, které rostliny tento invazní hmyz v tuzemských podmínkách poškozuje sáním a jaké škody způsobuje. Pokud se s těmito druhy setkáte, pokuste se je vyfotit a nález zaslat přes formulář na webu Najdije.cz.
Jak spolupracovat a nahlásit vetřelce
Zmíněné a další sledované druhy invazních škůdců popisuje webu Najdije.cz. Tam v sekci pátrací akce můžete v připraveném formuláři odesílat údaje z pozorování.
Aby bylo možné nález potvrdit, je potřeba daný druh co nejlépe vyfotit – fotka by měla být ostrá. Pokud to bude možné, záběr pořiďte z více úhlů.
- Více informací k monitoringu a také k dalším škůdcům rostlin v zahradě najdete už nyní v lednovém vydání tištěného časopisu Zahrádkář.
Foto a kresba autoři, J. Kulfan a Shutterstock
Zdroj Zahrádkář 1/2022