Mandloň kvete s meruňkou, pěstuje se často u vinic

Příbuzná broskve a meruňky, latinsky se jmenuje Amygdalus communis. Domov má ve Střední Asii a v Turkestánu.

Opadavý strom, podobný listem broskvoni. Kvete ještě před olistěním, v době květu meruněk. Plod je peckovice. Na pecce je kožovité chlupaté oplodí, připomínající zaschlou broskev. V pecce je zpravidla jedna mandle.

Úroda mandloně

Podle tvrdosti se dělí mandle na tvrdé (rozbíjí se kladívkem) a měkké tzv. krachmandle, které rozmáčkneme v ruce.

Podle chuti jádra jsou mandle sladké, jedlé a hořké a jedovaté. Ty obsahují více amygdalinu, ze kterého se v trávicím traktu uvolňuje kyanovodík. Vodní výtažek hořkomandlové silice se dříve užíval při tišení kolik, žaludečních křečí, nervového rozrušení, černého kašle.

Mandloň

Mandle (semeno) obsahuje až 45 % oleje, dále, kvalitní bílkoviny, cukry.

Sladké mandle se jedí syrové, solené a pražené, přidávají se do cukrovinek, do pečiva.

Klíčí i mandle ze sáčků loupaných mandlí. Musí být čerstvé (balené koncem roku). Od ledna se stratifikují ve vlhkém písku v teplotách okolo 5°C.

Setí připadá na konec dubna. Dají se sehnat mandle s peckou, bývají ve směsi s neloupanými pekany a lískovými ořechy. Ale pěstovat je, to je docela loterie. Pocházejí z klimaticky odlišných podmínek, nemusí mít odolnost odrůd u nás zavedených.

V oblastech, kde jsou vinice, se mandloně pěstují od nepaměti. Známé jsou sady z okolí Hustopečí.

V ovocných školkách na Moravě nebo v internetových prodejnách jsou vcelku dobře k dostání odrůdy vhodné do tuzemských podmínek.

Foto autor