Listová

Ve skleníku během března předpěstováváme papriky, majoránku, rajčata, vyséváme okurky i další ředkvičky, koncem měsíce vysazujeme salát a kedluben.

Než dorazí jaro, můžeme si zpestřit jídelníček chutěmi listového koriandru a vyzkoušet i méně známou salátovou zeleninu šruchu zelnou.

Někdy odezní větší mrazy v únoru, jindy až v březnu. Únorové zahradničení je tak trochu na rozjezd před sezonou.

Projet celým Českem trvá jen několik hodin. Přesto už v únoru někde vládne zima a závěje, jinde začíná teplé předjaří. S ním i výsevy.

Od konce ledna a během února vyséváme k předpěstování rané odrůdy salátu, košťálovin a také sazenice celeru, papriky a lilku.

V únoru, jakmile pominou největší mrazy, připravíme si ve skleníku půdu, abychom mohli vysévat ranou zeleninu: ředkvičky, případně i salát a špenát.

Rostliny a mnozí živočichové dokážou syntetizovat kyselinu askorbovou, tedy vitamin C. Člověk tuto schopnost nemá. Céčko však potřebuje.

Období konce roku na nás, na naši psychiku klade velké nároky. Krátký den, plná lednice a spíž. Málokdo je proti tomu imunní.

Díky zásobení trhu zeleninou skladovanou v téměř dokonalých chladírnách a dováženou z celého světa nemáme obavy, že bychom během Vánoc strádali nedostatkem vitamínů.

Některé zeleniny mají tolik minerálních látek, že je lze využít k léčbě potíží zaviněných nedostatkem toho či onoho prvku a minerály doplnit.

I počátkem listopadu ve skleníku sklízíme. V nevytápěném chráníme rostliny netkanou textilií. Vysejeme mrkev a petržel na ranou jarní sklizeň. Kontrolujeme výskyt škůdců.

Saláty byly, jsou a určitě i zůstanou stálicemi našich zahrádek. Ten čerstvý, křehký a šťavnatý, který jde ze záhonku rovnou na talíř, je nejlepší.