Květiny

Rostou především v oblasti Středozemí, Turecka, střední až východní Asie a několik druhů rovněž v Severní Americe.

Tři druhy ze skupiny hlíznatých sasanek se liší původem, nároky a tím pádem také způsobem a možnostmi pěstování. Představme si je blíže.

Svatolína, santolína i svantolína; s těmito českými názvy se lze setkat u polokeřovitých bylin rodu Santolina z příbuzenstva hvězdnicovitých rostlin.

Při řezu růží bychom vždy měli začít tím, že nejprve odstraníme všechny části, které jsou po zimě poškozeny.

Známe je spíše jako léčivé rostliny. Své uplatnění však nacházejí v letničkových či trvalkových výsadbách, v sousedství vřesovišť, okrasných keřů a jinde v zahradě.

Fuchsie pěstujeme nejčastěji na oknech a jako balkonové rostliny, ale vhodný kultivar můžeme vybrat i do závěsného květináče, jako zahradní solitér nebo mu dát tvar stromku.

Doma pěstované květiny nyní přesazujeme, podle jejich potřeby zvyšujeme zálivku. Můžeme začít pomalu s přihnojováním. Pokud se přes zimu vytáhly, seřízneme je a případně i množíme.

S osázením nádob a truhlíků nemusíme čekat až po ledových mužích. Řadou květin můžeme krášlit balkon či terasu už během března. Trvalky lze přemístit do zahrady.

Vedle časně jarních cibulovin patří koniklece k tomu málu trvalek, které kvetou brzy zjara, často po odtání sněhu. Hlavní dobou kvetení pak bývá první polovina dubna.

„Až poté, co vykvétají první cibuloviny, odstraníme loňské zbytky rostlin,“ popisuje Adam Baroš svou zkušenost s pěstováním vybraných trvalek v mulčovaném záhoně.

Osazování nejrůznějších nádob určených na terasy a balkony patří k jarním radostem milovníků květin. Využít se k tomu dá i řada záhonových trvalek.

Málokterá letnička má tak výrazně barevné listy jako okrasná kopřiva, navíc dobře snáší polostín. Hodí se do nádob i na záhon; coleus sice bývá zařazován mezi hrnkové květiny, ale moderní odrůdy rozšířily jeho použití.