
Které zeleniny předpěstovat pro výsadbu a při jakých teplotách
Připomeňme druhy zeleniny, které lze předpěstovat v předjaří a během jara. které teploty jsou pro jednotlivé druhy nejvhodnější a kdy nastává čas pro výsadbu sazenic na venkovní záhony.
Listová zelenina
Jedním z nejranějších druhů zeleniny, u kterého předpěstováváme sadbu, je salát. V závislosti na plánovaném termínu výsadby sejeme salát ve vytápěných prostorách od února až do dubna.
- Teploty udržujeme během dne mezi 16 až 20 °C, v noci pak o 4 až 6 °C nižší. Za podmračeného počasí je vhodné teploty snížit až na 10 °C ve dne a 6 °C v noci.

Do stadia obvyklého pro výsadbu (4–6 pravých listů) dopěstujeme sadbu salátu z nejranějších výsevů asi za 2 měsíce, z pozdnějších výsevů již za 3–4 týdny.
Z méně známých druhů listové zeleniny stojí za naši pozornost kozlíček polníček, neboť je zeleninou nenáročnou na teplotu a dá se pěstovat brzy na jaře jak z přímých výsevů, tak z předpěstované sadby. Tu dopěstujeme např. jako mini sadbu nebo balíčkovou sadbu, přičemž do každé buňky sadbovače nebo balíčku vyséváme 5–6 semen najednou.

- Výsevy vzcházejí nejlépe při teplotách okolo 15 °C, teploty vyšší mohou mít inhibiční vliv.
Kořenová zelenina
Přestože se celer bulvový vysazuje na venkovní stanoviště až v polovině května, začínáme s pěstováním sadby výsevem osiva již ve druhé polovině února až začátkem března ve vytápěných prostorách. Relativně dlouhou dobu vzcházení osiva celeru (2 až 3 týdny) lze zkrátit jeho namočením do vody teplé 30 °C po dobu 24 hodin, nebo do vody s teplotou 50 °C po dobu 30 min.

- Výsevy ponecháme při teplotách 18 až 25 °C (při teplotách nad 20 °C klíčí lépe na světle). V prostorách, kde celer předpěstováváme, by teplota neměla dlouhodoběji klesnout pod 18 °C, aby nedošlo k jarovizaci a předčasnému vykvetení celeru. Nejsilnější jarovizační efekt mají teploty okolo 5 až 8 °C.
Košťálová zelenina
Již v první polovině února vyséváme kedlubny pro nejranější výsadby ve druhé polovině března až začátkem dubna na venkovní stanoviště.

- Výsevům prospívají teploty v rozmezí 14 až 17 °C, po pikýrování je vhodnější teplota nižší, okolo 12 až 14 °C. Pokud by ale teplota dlouhodoběji klesla pod 12 °C, může dojít k jarovizaci a následnému předčasnému vybíhání rostlin do květu.
Plodová zelenina
Rajčata vyséváme ve vytápěných prostorách v polovině března.
- Optimální jsou pro rajčata teploty 18 až 20 °C ve dne a 12 až 14 °C v noci.
Jakmile se začnou tvořit první pravé listy, rostliny pikýrujeme do hrnků nebo sadbovačů. Sadbu rajčat můžeme dopěstovat i jako prostokořennou (například z výsevů do pařeniště). Na venkovní plochy se sadba vysazuje v polovině května, jakmile pomine nebezpečí pozdních jarních mrazíků.
Během února vyséváme papriku. Sadbu pěstujeme v dobrých světelných podmínkách jako sadbu hrnkovou, nebo i v sadbovačích. Na venkovní plochy se otužená sadba vysazuje ve druhé polovině května.

- Papriku vyséváme optimálně při teplotách 25 až 30 °C. Po vzejití je vhodné na jeden týden snížit teplotu na 15 až 17 °C, dále se teplota udržuje mezi 17 až 20 °C během dne a 12 až 14 °C v noci.
Lilek vejcoplodý vyséváme od konce ledna a během února. Výsadba probíhá obdobně jako u papriky ve druhé polovině května.
- Pro výsev lilku jsou optimální teploty v rozmezí 25 až 30 °C.. Sadbu pěstujeme v sadbovačích nebo rašelinových kořenáčích při teplotách okolo 20 °C ve dne a 16 °C v noci.
Okurky (především salátovky) pro výsadbu na venkovní stanoviště předpěstujeme z výsevů ve druhé polovině dubna až v první dekádě května. Okurka má relativně rychlý vývoj a do stadia vhodného pro výsadbu ji dopěstujeme asi za 2 týdny. Při výsadbě by rostliny měly být ve fázi děložních lístků, maximálně 1 až 2 pravých listů.


Tykve lze s úspěchem pěstovat z přímých výsevů, je ale možné předpěstovat jejich sadbu (nejlépe hrnkovou). Vysévá se v poslední dekádě dubna až začátkem května a dopěstování sadby trvá asi tři týdny.
Cibulová zelenina
Také cibuli kuchyňskou můžeme předpěstovat, např. v sadbovačích. Do každé buňky vyséváme 5–6 semen. Pěstování cibule kuchyňské z předpěstované sadby není sice obvyklé, vzhledem ke kratšímu vegetačnímu období na venkovním stanovišti, ale urychlí sklizeň v chladnějších oblastech a zkrátí období, během kterého je nutné odplevelování.
Foto autor
Zdroj Zahrádkář 4/2013