Které ovocné druhy a odrůdy potřebují mít nablízku opylovače

Podívejme se, které ovocné dřeviny si vystačí s pylem své odrůdy a které potřebují mít nablízku pyl cizí odrůdy, tedy vhodného opylovače.

Diploidní pyl pro jabloně triploidy

Bohatá násada květů jabloně

Odrůdy jabloní jsou cizosprašné. Oplodnění je zajištěno pouze přítomností nejméně dvou vzájemně se opylujících, ve stejnou dobu kvetoucích, pokud možno diploidních odrůd, které mají normální počet chromozómů (2n): 34. Těch je naštěstí většina.

• Co znamená mít nablízku opylovače? Jako maximální se doporučuje vzdálenost 25 metrů.

Triploidní odrůdy s počtem chromozómů 51 (3n) nejsou vhodnými opylovači. Patří k nim například Boskoopské, Grávštýnské, Jonagold, Lebelovo, Mutsu, Sir Prize nebo Admiral.

Hrušně a partenokarpie

Obdobně i hrušně jsou cizosprašné. Z pěstovaných odrůd je jen málo triploidních (Lucasova, Dielova, Pastornice, Špinka.

Oproti jabloním květy hrušní produkují méně nektaru, proto jsou včelami méně navštěvovány. Při poškození květů, například mrazem, se častěji než u jabloní tvoří plody partenokarpicky, tedy bez oplození (Williamsova, Konference).

Třešně nejen cizosprašné

Odrůdy třešní jsou většinou cizosprašné. Existuje však i skupina samosprašných odrůd. Takovou je již tradiční Stella, z novějších Grace Star,, Halka, Irena, Lapins, Sweet Early.

Setkáváme se také s inkompatibilitou (neschopnost opylení způsobená geny sterility). Vzájemně pylově inkompatibilní jsou například Karešova a Van nebo Kordia a Těchlovan.

Višně většinou samosprašné

Současné višně jsou samosprašné odrůdy. Dříve mnohde pěstovaná Vackova, která již není v Registru odrůd České republiky, je cizosprašná.

Planá trnka pomůže švestce

Mezi slivoněmi jsou cizosprašné i samosprašné odrůdy. Z pravých švestek Domácí velkoplodá, Elena, Topend, Valjevka a jiné. Ale také přechodné typy, tj. odrůdy větší či menší měrou samosprašné. Zjistilo se, že i planá trnka (Prunus spinosa) je schopna oplodnit tzv. pravé švestky. Tady je však třeba nebezpečí přenosu virové šarky, kterou bývají porosty trnky často zamořené.

Včela medonosná při opylování květů švestky

Broskvoně a meruňky

Broskvoně jsou většinou samosprašné. Jen u některých odrůd (J. H. Halle, June Elberta) se prokázala pylová sterilita.

Obdobně je tomu u meruněk. Jen některé částečně samosprašné odrůdy (Leskora, Veecot, Orangered) nevysazujeme jako monokulturu, ale do smíšených skupin.

Má černý rybíz nablízku opylovače?

Kvetoucí výhony černého rybízu

Odrůdy červeného a bílého rybízu jsou samosprašné. Opylení jinou odrůdou však zvyšuje výnosy.

U černého rybízu známe vedle samosprašných i cizosprašné nebo nejistě samosprašné odrůdy.

V praxi se může stát, že zahrádkář pěstuje několik keřů jediné odrůdy neznámého původu, které sice kvetou, ale neplodí. V tom případě doporučuji přisadit dvě rostliny různých odrůd na okraje řady, popř. mezi původní keře. Když bude mít černý rybíz nablízku opylovače, plodnost se brzy dostaví.

Angrešt, maliník, ostružiník

Odrůdy angreštu jsou sice samosprašné, ale pro zvětšení bobulí a jistější výnos je účelné pěstovat alespoň dvě odrůdy, které v přibližně stejné době kvetou.

Samosprašné jsou i odrůdy maliníku a ostružiníku. Rovněž se tu prokázalo zvýšení výnosů při přenosu pylu (včelami nebo čmeláky) a následném oplození jinou odrůdou.

Ostružiníky jsou sice samosprašné, ale také jim prospěje pyl jiné odrůdy

Jahodník nepotřebuje cizí pyl, ale svědčí mu

Pěstované odrůdy jahodníku všech skupin (jednouplodící, remontantní i měsíční) mají květy obojaké (oboupohlavné) a samosprašné. K oplození jahodníku stačí pyl vlastní odrůdy. Přítomnost včel a přenos pylu odlišné odrůdy i v tomto případě zvyšuje výnos a omezuje tvarové deformace plodů.

Kdouloně, mišpule, mandloně

Z netradičních druhů zmiňme kdouloně, jejichž květy jsou samosprašné, oboupohlavné. Mišpule je u nás zastoupena jedinou, samosprašnou odrůdou. Mezi mandloněmi najdeme cizosprašné (Vama) částečně samosprašné (Zora) i samosprašné odrůdy (u typů pro semenné účely).

Květy mandloně s loňským plodem

Bez oplození

Výjimečně se může plod vyvíjet bez oplození. Pak jde o tzv. partenokarpii, která se vedle některých druhů zeleniny (skleníkové okurky, melouny) vyskytuje například u hrušní, angreštu nebo révy. Plody nemají semena, což třeba u révy vinné může být šlechtitelským záměrem u odrůd pro výrobu rozinek z hroznů bez peciček, které by vadily při konzumaci.

Po opylení následuje oplození: Pylové láčka prorůstá k vajíčku, po splynutí se ze zárodku vyvíjí plod. Z různých příčin tento proces někdy skončí nezdarem.

Foto autor