Přihlásit
Jak jarní mrazy poškozují listy, květy a plody ovoce a zeleniny
Zejména u teplomilných druhů zeleniny dochází v časném jarním nebo v podzimním období k mrazovému poškození a to již i při nízkém poklesu teplot pod bod mrazu.
Mráz popálí i některé mrazuvzdorné druhy
Tak např. růžičková kapusta je poškozována mrazy především až koncem zimy, kdy dochází ke střídání nízkých teplot v noci s intenzivním slunečním osluněním v průběhu bezmračných dnů.
Ochranou proti tomuto poškození je buď sklizeň před nástupem intenzivnějšího slunečního svitu, nebo pěstování odrůd, které svými listy zakrývají růžičky. Na menších plochách je pak možné provádět i mechanické zastiňování rostlin, především z jejich jižní strany.
Za mrazuvzdornou zeleninu je považován i pór. Avšak v současné době dostupném sortimentu je jen málo odrůd, které jsou tak mrazuvzdorné jako stará klasická odrůda Elefant. Některé odrůdy dokonce nesnášejí ani slabé podzimní mrazíky.
Za zimovzdorné jsou považovaný odrůdy ozimého typu česneku, ale ani to nemusí platit vždy.
Poškozeny mohou být i listy a mladé letorosty
Kromě typického zhnědnutí a odumření, jaké známe například u ořešáků a révy vinné (ale i například buků, dubů, akátů a dalších), dochází k odlišným příznakům u jabloní, kde poškozené listy jsou menší, deformované a na spodní straně s dutinkami naplněnými vzduchem.
Na listech meruněk jsou tyto stříbřité dutinky umístěny kolem nervatury.
Na poškození jarními mrazy je citlivá i bramborová nať, která ale poměrně snadno regeneruje. Při prvních podzimních mrazících jsou poškozovány nadzemní části jiřinek, rajčat, papriky, fazolu a dalších teplomilných rostlin. Poměrně dobrou ochranou je překrývání rostlin po kritickou dobu netkanou textilií, především o větší hmotnosti (30 g.m²).
Časté je též jarní mrazové poškození jehličnanů, které se projevuje zhnědnutím nebo i zčervenáním rašících pupenů nebo mladých letorostů, které pak většinou visí sklesle dolů.
Nejcitlivější na mráz jsou květy
U ovocných dřevin jsou mrazy nejčastěji poškozovány květy broskvoní, meruněk, mandloní, ořešáků, třešní a jahodníků. U namrznutých květů pozorujeme zhnědnutí nebo zčernání pohlavních orgánů (pestíků, semeníků, tyčinek) a zhnědnutí korunních plátků.
U třešní se mrazové poškození květů projevuje i zcela ojedinělým jejich zlistnatěním.
Časté je mrazové poškození květů jahodníků, pro které je typické zčernání jejich středů.
Z okrasných dřevin jsou pozdními jarními mrazíky často poškozovány květy raně kvetoucích pěnišníků (rododendronů) a šácholanů (magnolií).
Mráz snadno ublíží plůdkům a plodům
U jablek a hrušek se toto poškození později většinou projevuje korkovitými (rzivými) pásy na obvodu plodů, ale i prasklinami nebo korkovitými skvrnami, které jsou i nejčastějším příznakem u slivoní. Obdobným způsobem mohou být poškozovány i plody některých dalších druhů ovoce nebo i zeleniny.
Jak rostliny chránit před mrazem
Doporučovaných způsobů ochrany proti mrazům je celá řada. Kromě zakrývání a kopčení je to výběr odolnějších odrůd a nepěstování citlivých druhů v mrazových kotlinách.
Občas je doporučováno ohřívání prostředí speciálními kamínky či mlžení a postřikování vodou.
Samozřejmostí je kopčení rostlin (např. růží) zeminou nebo kompostem, nahrnování sněhu nebo různého organického materiálu nad kořeny stálezelených rostlin (např. rododendronů, zeravů a další jehličnanů).
Pozor však na to, že aplikace přípravků s obsahem oleje zvyšují citlivost rostlin k mrazovým poškozením.
Pro mrazová poškození mají význam i některé druhy bakterií. Mohou se stát kondenzačními jádry, v nichž se tvoří ledové krystaly. Proto se v době květu, kdy se očekává výskyt mrazíků, někdy doporučuje postřik měďnatými přípravky .
Foto autor