Přihlásit
Jak správně zalévat zeleninu – 2. část
Správná zálivka je klíčem k bohaté úrodě. Ve druhé části se zaměříme na cibulovou, listovou, plodovou a luskovou zeleninu – každá z nich má na vláhu jiné nároky.
Cibulová zelenina
Cibule kuchyňská je na vodu relativně nenáročná zelenina. Vyšší nároky na vláhu má začátkem vegetace, především v případě pěstování z přímých výsevů.
Prospěšné jsou 1–2 závlahové dávky během května a června, přičemž v každé dávce dodáme okolo 30 mm vody. Pokud jsou tyto měsíce srážkově hodně deficitní, volíme ještě další závlahové dávky. Závlaha tedy u cibule přichází v úvahu prakticky pouze v první polovině vegetace, kdy intenzivně narůstá. V dalším období již závlaha prospěšná není, a hlavně v období před sklizní by mohla dosti zhoršit skladovatelnost cibule.
Česnek kuchyňský je obdobně jako cibule skromnější ve svých nárocích na vodu. Vyšší půdní vlhkost potřebuje po výsadbě do období tvorby cibulí, což odpovídá 1–2 závlahám, s množstvím vody okolo 15 mm při každé závlaze. V dalším období se česnek nezavlažuje, protože by se to mohlo negativně projevit na jeho jakosti. Na rozdíl od cibule a česneku potřebuje pór více vody, a proto ho během letních měsíců pravidelně zavlažujeme dávkami 15–25 mm. Za celou vegetační sezónu mu tak dodáváme 150–220 mm vody.
Listová zelenina
Salát (hlávkový, ledový a listový) je na vodu nejnáročnější od výsadby do období tvorby hlávek. Vzhledem k mělkému prokořenění se zavlažuje dávkami 10–15 mm v 3–4denních intervalech a celková potřeba závlahy za vegetaci je 80–120 mm. Špenát vyžaduje rovnoměrně vlhkou půdu během celé vegetace, nejvyšší nároky na závlahu má 3–4 týdny před sklizní. V závislosti na průběhu počasí zavlažujeme špenát v intervalu 5–7 dní dávkami 10–15 mm vody, přičemž za vegetaci mu dodáme závlahou 80–120 mm vody.
Plodová zelenina
Pro plodovou zeleninu je výhodná spodní kapková závlaha, díky které se zkrátí ovlhčení listů, a díky tomu se omezí rozvoj houbových chorob.
Rajčata vyžadují vydatnou zálivku po výsadbě, aby se dobře ujala, dále před začátkem kvetení a také v období, kdy narůstají plody. Rajčeti vyhovuje více závlaha větším množstvím vody (20–30 mm) jednou za několik dní než závlaha každý den menší dávkou vody. Tento způsob závlahy podpoří hlubší prokořenění. Papriku zavlažujeme obdobně jako rajče. První zálivku vyžaduje po výsadbě a dále pak především v době tvorby květů a při nasazování plodů. V období plodnosti zavlažujeme papriku dávkami 15–25 mm v 7–10denních intervalech.
Okurky patří mezi zeleninu citlivou na nedostatek vody během kvetení a v době růstu plodů. Vzhledem k tomu, že okurka vyžaduje půdu provzdušněnou, musíme zavlažovat tak, aby nedošlo k jejímu převlhčení. To navíc může ochladit půdu do té míry, že dojde k horšímu kvetení. Vzhledem k citlivosti okurky na podchlazení bychom se rovněž měli vyhnout závlaze studenou vodou. U tykví je potřebná závlaha především v první polovině vegetace s využitím kapkové závlahy, použít lze ale i závlahu postřikem, neboť tykve tolik netrpí houbovými chorobami jako např. okurky a rajčata.
Lusková zelenina
Hrách, fazol a bob jsou na nedostatek vláhy citlivé především před květem a v době nasazování lusků a při tvorbě semen. Během vegetace zavlažujeme závlahovými dávkami 15–20 mm 2–4 × za vegetaci.
Pokud budeme vysévat luskovou zeleninu v létě v sušším období, je vhodné půdu předem dostatečně provlhčit.
Foto autor