Jak pěstovat mandloně na zahradě, když úroda je nejistá

Pro teplomilné mandloně platí, že prospívají v nejteplejších polohách Česka. Ale i tam se přihodí, že úrodu nepřinesou, a nejen vinou mrazu.

Připomeňme, že mandloně obecné (Prunus amygdalus, syn. Amygdalus communis) řadíme do skupin podle mandlí, které plodí:

Sladké mandle má varieta mandloně sativa (syn. var. dulcis),
Hořké mandle varieta amara,
Praskavé mandle varieta sativa forma fragilis.

Mandle dozrává, rubina praská, čas sklizně nadešel

Co poškozuje květy a plody, před čím je chránit

Stromy odrůd, které jsou v Česku původní, jsou dobře odolné vůči mrazu v zimním období. Protože však mandloň kvete velice brzy, pozdní jarní mrazíky často poškodí její květy.

Při pěstování je důležitá ochrana mandloně proti moniliniové spále. Mandloň je na tuto chorobu při kvetení stejně citlivá jako meruňka a višeň. Na žádné jiné významné choroby ani škůdce mandloň netrpí, pouze ojediněle může i malé plůdky napadnout právě monilinióza.

Při silném výskytu mšic můžeme na mandloních zaznamenat jejich nevelkou přítomnost.

Ptáci při zrání plodů poškozují pouze odrůdy s velmi měkkou skořápkou – převážně odrůdu Sladkoplodá krajová.

Mandloň (Prunus dulcis) kvete na počátku jara. Jarní mrazy mohou úrodu zničit.

Kam mandloně vysazovat a kolik odrůd

Pro pěstování volíme chráněná stanoviště a to také v teplých oblastech. K výsadbě hledáme svah mírně skloněný k jihu až jihovýchodu, místo chráněné od severu, s mírným prouděním vzduchu. Vyhneme se mrazové kotlině a zamokřené těžké půdě. Pomůže také jižní nebo jihovýchodní stěna domu, případně pozemek ve vnitrobloku.

Odrůdy jsou cizosprašné až částečně samosprašné, proto je vysazujeme s opylovačem – odrůdou kvetoucí současně.

Rubina plodů mandloní se vybarvuje, mandle zrají

Jak mandloně tvarovat a řezat

Nejčastěji používaným pěstebním tvarem bývá čtvrtkmen s volně rostoucí patrovitou korunou a terminálem.

Stromky vysazujeme v jarním termínu běžným způsobem, po výsadbě upravíme řezem korunku. Ponecháme 4–5 kosterních větví a terminál, větve zkracujeme na 3–5 pupenů, terminál necháme o něco delší.

Letním řezem pak odstraníme zahušťující letorosty. Prodlužující výhony zkrátíme zhruba na 40 cm. Vytvoříme tak celistvější korunu. Boční obrost bude vitálnější. V následujících letech můžeme vytvořit další jedno nebo dvě patra koruny.

Město Hustopeče na jižní Moravě pečuje o dva unikátní revitalizované mandloňové sady. V minulosti se v kraji pěstovalo až několik desítek tisíc mandloní.

Mandloň zpravidla tvoří množství výhonů rostoucích do koruny – vlků, které letním řezem průběžně odstraňujeme spolu se suchými a poškozenými větvemi. Žádné speciální postupy mandloň nevyžaduje. Plody – mandle – však zrají nezávisle na maximu oslunění, můžeme tedy koruny ponechat i hustší, než jak jsme zvyklí u ostatních ovocných druhů.

Sklízíme mandle

Zda jsou plody zralé, poznáme podle praskání a sesychání rubiny – zeleného oplodí. Před prasknutím bychom rubinu od skořápky obtížně oddělovali, a tak se sklizní nespěcháme.

Po sklizni vyluštíme plody, zbavíme je zbytků rubiny a dosušíme na lískách v teple a při proudění vzduchu, aby neplesnivěly. Skladujeme je v suchém chladnějším prostředí nejlépe ve skořápkách. Mandle si zachovají dobré chuťové vlastnosti i několik let.

Foto Shutterstock