Články

Září využijeme vedle jiného také k výsadbě květin. Cibuloviny dobře zakoření a některé dvouletky ještě na podzim vykvetou.

Keř aronie sice není na první pohled nápadný, ale stačí si jen počkat na podzim. Pak hraje barvami a je plný černých jedlých malviček.

Po sklizni je čas připravit půdu na období vegetačního klidu či na nové osetí. Cenným pomocníkem při těchto činnostech může být kypřič.

Na zahrádce ještě sklízíme rajčata, papriky či tykve. Můžeme ještě vysít špenát pro podzimní sklizeň nebo naopak jeho mrazuvzdorné kultury.

Bohatě kvetoucí delosperma je možná více známá pod názvem kosmatec. Jde o suchomilnou skalničku z Afriky, která nevyžaduje téměř žádnou péči.

Hniloba hroznů výrazným způsobem poškozuje jejich kvalitu. Mezi zahrádkáři však používání fungicidů jako obrany není příliš oblíbené.

Chuť ostrá, ale přitom nasládlá. To je křen pěstovaný v Malíně u Kutné Hory, který byl v 19. století vyvážen pod ochrannou známkou do Ameriky.

Jedna z nejčastějších otázek je: „Jak mám ty keře stříhat?“. Těžko říct, kde se vzala domněnka, že je nutno je stále stříhat či řezat.

Nejen okurky, rajčata či lilky můžeme sklízet do prvních mrazíků. Důležitá je pravidelná zálivka a především správné hnojení.

Nejen krásné květem, ale i se zajímavým vegetačním cyklem, nenáročností na stanoviště a prudce jedovaté. To vše v sobě skrývají ocúny.

Původně pochází ze Střední Ameriky, ale do dnešní podoby byla cuketa vyšlechtěna v Itálii koncem 19.století. Dnes je její obliba enormní.

Někdo by mohl namítnout, že bauhinie je spíše keř nežli strom, ale dle mého soudu může být správně zařazována i mezi menší opadavé stromy.