Prosinec pouští do zahrady zimu: „Račte vstoupit, madam“
Jinovatka třpytící se na posledních zelených lístcích nebo už v holé koruně stromu přesvědčivě hlásí, že i krásnou zimu můžeme mít rádi.
Jinovatka třpytící se na posledních zelených lístcích nebo už v holé koruně stromu přesvědčivě hlásí, že i krásnou zimu můžeme mít rádi.
Jehličnan pěstovaný v nádobě může zastoupit tradiční řezaný vánoční stromek a to třeba i opakovaně. Je však třeba ho na krátkodobou změnu životních podmínek připravovat.
Na podzim, v zimě nebo během předjaří lze ovocné stromy zabezpečovat proti chorobám a infekcím. Tady jsou tři tipy rostlinolékaře:
Chodníky a cestičky v zahradě ošetříme při sněhu a mrazu ostrým pískem. Použít můžeme i štěrkovou drť nebo jemnou škváru.
Do venkovního prostoru přinesou paletu barev, přilákají spoustu užitečných tvorů. Dřišťály vnesou do zahrady dynamiku.
Cibuloviny mohou kvést také o Vánocích. K tomu je však zapotřebí cibule preparovat, tj. tepelně ošetřit. Pokud takto připravené cibule nemáme, můžeme květiny vybídnout ke kvetení podobně.
Při pěstování zeleniny na přirychlování bylinek jsme od listopadu odkázáni na skleník nebo truhlíky. Ale i ty se vyplatí používat.
Proč některá jablka na koncích výhonů bývají drobnější než ostatní, které většinou na zahradě sklízíme? Nebylo by lepší zkrátit tyto výhony již při jarním řezu?
Za bezmrazého počasí zaléváme stálezelené rostliny i nově vysazené cibulnaté rostliny. Důvodů, proč být v zahradě v prosinci, je ovšem daleko víc.
Pro správné uskladnění hlíznatých květin je třeba teplota v rozmezí 5–10 °C. Ovoci svědčí 4 až 5 °C, zelenině spíše méně.
S blížící se zimou instalujeme nebo kontrolujeme chrániče kolem kmenů nebo včas opravíme plot, který brání vstupu zvěře na zahradu.
Abychom koruně ovocného stromu dali správný tvar a vhodný úhel rozvětvení, během řezu kontrolujeme s potřebným odstupem, zda se nám daří korunu dobře modelovat.