Články

Odstraňování zbytků květů je stále aktuální otázka. Tradiční zahradníci doporučují střihat vše, z čeho nechceme sbírat semena.

Radost zahrádkáře z prospívajících, zdravých rostlin, z kvalitní úrody a sklizně mohou pokazit poruchy, jejichž příčiny spočívají v půdě.

Tomka to je, kdo či co je příčinou té krásné červnové vůně sena. Milovníci dýmkových tabáků ji také znají.

Zahrádkové osady lze rozdělit na dva druhy – vznikající více méně živelně (především staré osady) a budované na základě plánů (osady z dob socialismu).

Dvouletky, které mají kvést příští jaro, vysejeme na konci května nebo v červnu nejlépe na výsevný záhon, do pařeniště či na podobnou pěstební plochu.

Sklizní ve správném termínu příznivě ovlivníme vzhled, zdravotní stav i skladovatelnost česneku. Zahradnická zkušenost říká: Raději o tři dny dřív než o dva dny později.

Broskvoně, které jsme nestihli dříve prořezat, můžeme upravit do konce května – po opadu neoplodněných, ve vývoji opožděných či nemocných plůdků.

Křtiny, tradiční a milá záležitost je podle krajových zvyklostí stále více či méně dodržovaná. I přípravy na slavnost bývají příjemné.

U ovocných stromů je žádoucí menší množství plodů. Jabloně, hrušně a broskvoně se příliš velkým nasazením plodů oslabují.

Na přelomu jara a léta si každý, kdo rád zahradničí, užívá svých pěstitelských aktivit. Dá se toho stihnout hodně včetně letnění pokojových rostlin.

Je příjemné číst řádky o stromech a vnímat za nimi řemeslo zahradního architekta. Nebo o květinách, které zrají v lidské péči – ke kráse.


Rajče, okurky nakládačky a salátové, paprika, tykev nebo lilek patří do skupiny oblíbené teplomilné plodové zeleniny.