Články

V srpnu běží poslední týdny vhodné na letní úpravu korun ovocných dřevin. Stromům pomůžeme s úrodou podpěrami, ošetříme případná poranění. 

Výběr vhodných rostlin, které posléze zapravíme do půdy jako tzv. zelené hnojení, ovlivňuje vedle jiného i ten fakt, zda na zahradě pěstujeme zeleninu, nebo ne!

Zvláště za horkých srpnových dnů bylinky pravidelně zavlažujeme, udržujeme bezplevelné, okopáváme.

Také růže potřebují letní řez. Jde hlavně o odstraňování odkvétajících částí. Zbylé výhony a poupata se pak budou lépe vyvíjet a záhon růží bude působit upraveným dojmem.

Dlouhá stébla a místy i plevel prozrazují, že jsme se trávníku nevěnovali tak často, jak by v létě potřeboval. Teplu i suchu přizpůsobíme sečení i závlahu.

Už je to tak, že si nejvíc vážím květin darovaných, takových, které mají svou historii. Stáří jim dodává vážnost a půvab. Tak například:

Jak se postarat o letničky a dvouletky, aby nás těšily, jak to nejdéle půjde?  Naposledy je přihnojíme a šetříme jim síly, které by potřebovaly na tvorbu semen.

Pokračujeme ve sklizni okurek a začínáme sklízet papriky. Podle potřeby zaléváme, okopáváme a přihnojujeme. Znovu můžeme vysít ředkvičky. 

Rané kedlubny, saláty a štěrbák vysadíme začátkem srpna, abychom stihli podzimní sklizeň. S dalšími druhy budeme počítat až napřesrok.Pro příští sezonu můžeme vysévat kozlíček, špenát, ozimou cibuli a černý kořen.

Je známo, že naši předkové pěstovali kvalitní jablka. Málokterá z nich by se ovšem mohla velikostí, vzhledem a vybarvením rovnat dnešním plodům ze supermarketů.

Když je na tom našinec dobře, může mít, kromě rodičů, i kmotra. Nikoliv toho mafiánského, ale kmocháčka, kmotříčka.

Mezi soutokem s Moravou a městem Břeclav byla řeka Dyje v sedmdesátých letech zkrácena o 3,2 kilometru. Nyní voda zčásti plyne ve svých staronových meandrech.