Články: Jan Prášil

Fazol má v kuchyni rozmanité využití, ať už ho dáváme do polévek, hlavních jídel, či jako ingredienci do různých salátů a dalších pokrmů.

Pažitka má na prostředí umírněné požadavky. Tuto zeleninu můžeme pěstovat všude od nížin až po horské oblasti.

Také v srpnu sledujeme, jak se daří zelenině na záhoně. Vedle mrkve můžeme sklízet petrželku včetně natě, řapíkatý celer, později i bulvový.

Tato houbová choroba může napadnout celer v každé zahradě. Riziko sníží prevence. Pokud se septoriová skvrnitost celeru objeví, zasáhneme.

Vedle rajčat, paprik, cuket a okurek nakládaček pěstujeme na zeleninových záhonech také salátové okurky, chutnou osvěžující letní zeleninu.

Letničkám z březnových a dubnových výsevů svědčí optimální teploty i začátkem května. Liší se podle jednotlivých druhů a skupin květin.

Podle vývoje počasí pokračujeme s výsevy kořenové zeleniny a staráme se o předpěstovávané sazenice. Můžeme zkusit vysít předklíčenou petržel.

Hmyzí opylovače zajímá, zda na zahradě najdou dostatek pastvy v podobě nektaru, medovice a pylu. Pokud ano, budeme je vídat často.

Červená řepa pochází ze Středomoří a pěstovala se již za starých Římanů. K červené řepě patří možnost využít v kuchyni jak bulvy, tak listy.

Celý svět vysévá především celer řapíkatý, ale v české kotlině byl, je a ještě dlouho bude tím pravým celerem celer bulvový.

Pokud jsme v říjnu nepřipravili záhon pro mrkev a petržel, můžeme se do rytí a urovnávání půdy pustit během listopadu a posléze kořenovou zeleninu vysít.

Radost z vlastní úspěšné sklizně zeleniny prodlouží správné uskladnění. Připomeňme si osvědčené postupy a rady, jak plodiny uchovat.