
Česnek - přírodní poklad starověkých civilizací i moderní kuchyně
Česnek provází lidstvo již po tisíce let. Používaný pro své léčivé vlastnosti, nezaměnitelnou chuť a vůni, našel místo v kuchyních i medicíně napříč kulturami a epochami.
Rod česnek (Allium) je velmi rozsáhlý, zahrnuje až 780 druhů.

Česnek pod drobnohledem
Oblast s největším množstvím se nachází na severní polokouli v pásu, který se rozkládá kolem 37. rovnoběžky severní šířky a táhne od Středozemního moře po Irán a Afghánistán. Zahrnuje několik důležitých zeleninových druhů: cibule (Allium cepa), česnek (Allium sativum), pórek (Allium ampeloprasum), šalotka (Allium cepa var. ascalonicum), ale také velké množství okrasných druhů. Česnek je druhým nejdůležitějším druhem z rodu Allium po cibuli kuchyňské.

Rozmanitý a nenáročný druh
Druhy cibulovin se vyznačují velkou přizpůsobivostí k různým ekologickým podmínkám. Převážně rostou na otevřených, slunných, spíše sušších místech (stepi, polopouště, suché horské svahy, skály, pobřežní útesy a slunné středozemní lesostepi). Existují u nich rozmanité životní cykly (jarní, letní a podzimní doba kvetení, druhy jednoleté a víceleté s jedním nebo více ročními cykly a vytrvalé druhy).

Mnoho druhů ze středozemní oblasti vykazuje letní dormanci, naproti tomu druhy ze severnějších oblastí (A. scorodoprasum, A. oleraceum) vykazují zimní dormanci. Efemérní druhy (rostliny s rychlým životním cyklem) se vyskytují v aridních oblastech Asie.
Česnek nás provází tisíce let
Podobně jako cibule je i česnek lidstvem používán velmi dlouhou dobu. Historické prameny uvádějí, že pěstování a konzumace cibulovin byla značně rozšířena mezi staviteli pyramid, Číňany, Indy a Peršany. Cibuloviny se těšily značné úctě a vážnosti a sloužily jako obětní dary.

Původně byly oblíbeny ve všech společenských vrstvách, ale s pokrokem civilizace se stále častěji stávaly potravou chudých lidí. Slované, kteří měli česnek vždy v oblibě, jej pravděpodobně převzali s byzantskou kulturou. Ovšem je pravděpodobné, že česnek využívali i předtím, a to z místních forem botanických druhů vyskytujících se v Karpatech. Matthioliho herbář z roku 1596 popisuje používání česneku v našich zemích. Mezi největší světové producenty patří Čína, Indie a Bangladéš, v Evropě pak Španělsko, Rusko, v EU jsou většími pěstiteli ještě Rumunsko a Itálie.
Význam česneku a české odrůdy
Česnek (Allium sativum) je vegetativně množená cibulová zelenina. Z pěstitelského hlediska je jednoletá až dvouletá, ve skutečnosti se ale jedná o plodinu vytrvalou. Pěstuje se pro konzumaci cibule složené z množství stroužků (5–20). Ke konzumaci se rovněž používají čerstvé listy, pseudostonek a pacibulky. Řadíme ho mezi pochutiny i léčivé rostliny.



Česnek může byt rozdělen podle období pěstování na jarní nebo ozimý nebo podle morfologie na paličáky (P) a nepaličáky (N). V seznamu odrůd zapsaných ve Státní odrůdové knize ke dni 15. června 2024 je 41 odrůd česneku.
- jarní česnek: Adam (N), Japo II (N), Lumír (N), Matinka (N)
+ odrůdy vyšlechtěné pro pěstování za zvláštních podmínek: Hněvotínský jarní (P), Manin jarní z Dolněmčí (N)



- ozimý česnek novější odrůdy: Bjetin (P), Hanácký paličák, Janko (P), Otakar (P), Rusinka (P), Skalka (P), Topaz (p),
+ odrůdy vyšlechtěné pro pěstování za zvláštních podmínek: Beskydský paličák, Křimický (P), Oldřich (P), Rovenský (N), Severský paličák
V dalším příspěvku podrobně rozebereme, jak úspěšně česnek pěstovat.
Foto autorka, Semo Smržice, J. Kozák, Moravoseed, D. Auf