Aktuální problémy zahrádkářů pod drobnohledem odborníka

Praktické rady odborníka ČZS: problémy ovocných stromů - sklovitost, strupovitost, poškozené mladé stromky.

1) Jablka mají zvláštní sklovitou dužninu – mohou za to mrazíky?

Dotaz čtenáře:
„Mám na zahradě jabloň s velmi chutnými jablíčky, ale uvnitř plodu je dužnina zvláštní, jako sklovitá. Může to být způsobeno prvními mrazíky?“

Odborník ČZS radí – sklovitost dužniny jablek:
Mrazíky ovoce moc nepoškodí, spíše mu ublížíme my, když bychom ho trhali v době, kdy je jeho povrch zmrzlý. Teplé ruce nebo i rukavice by na jeho povrchu nechaly skvrny po náhlém rozmrznutí, které hnědnou a někdy vedou i k tomu, že jablko začne od těchto skvrn zahnívat (vytvoří se mikrotrhlinky, do kterých vnikají spóry hub skládkových chorob).

Váš problém je ale typickým případem sklovitosti dužniny. Ta vzniká z různých příčin:

• Pozdní sklizeň a přezrání — některé odrůdy ke sklovitosti inklinují při příliš dlouhém ponechání na stromě.
• Déšť v době dozrávání — typicky u letních odrůd (např. Průsvitné) a u odrůd jako Starkrimson, Gloster, Jonathan, Zlatá reneta či Rubín. Objevuje se hlavně u větších plodů a v letech s malou násadou.
• Reakce na tvrdší řez nebo na hnojení, zejména dusíkem.

Zajímavostí je, že v některých zemích Evropy jsou jablka se sklovitou dužninou dokonce ceněnou delikatesou pro gurmány.

2) Strupovitost staré jabloně – dá se jí vůbec zbavit?

Dotaz čtenáře:
„U staré jabloně (zhruba 70 let) máme silně strupovité plody. Jak postupovat, abychom se strupovitosti zbavili?“

Odborník ČZS radí – strupovitost jablek:
Podle popisu i fotografie šlo nejspíš o odrůdu Čistecké – a to je první problém. Tato stará odrůda je na strupovitost mimořádně citlivá.

Proč je to tak vážné?

• V suchých letech bývá napadení mírné.
• V letech s delšími dešti a vlhkem jsou napadené všechny plody, často až tak, že popraskají a podléhají monilióze a skladovým chorobám.

Co pomáhá?

1. Stanoviště:
– vzdušné, mírně větrné, slunné, otevřená poloha ne v mrazové kotlině.

2. Správný řez:
– ideálně v období kolem kvetení, aby se koruna přes léto nezahušťovala,
– pravidelný letní řez kvůli rychlému osychání plodů a listů (proředění koruny),
– nebát se odstranit i větve s plody, pokud zahušťují korunu.

3. Ochrana přípravky:

• Bio varianta: měďnaté a sirné přípravky, hydrogenuhličitan draselný, draselné fosfonáty, Pythium oligandrum, Cerevisan. Fungují hlavně preventivně, před deštěm, a je nutné je opakovat.
• Konvenční přípravky: mají kontaktní, systémový (dostanou se svazky cévními z místa ošetření i do listů, které nebyly ošetřeny) i kurativní účinek (účinkují i 24–96 hodin po infekci). Jsou účinnější u silných infekcí. Kurativní a systémové řeší problémy okolo strupovitosti lépe.

Proti strupovitosti, která se rozvíjí ve sklepě, se doporučuje ošetření 2–3 týdny před sklizní přípravkem s ochrannou lhůtou kratší než je doba od ošetření do sklizně.

3) Poškozené mladé třešně – má ještě smysl je zachraňovat?

Dotaz čtenáře:
„Na dvou mladých stromcích třešní mám poškození kůry a klejotok. Mám strach, že se stromy budou problémy až vyrostou. Vyhodit je, nebo je lze zachránit?“

Odborník ČZS radí – poškození třešní:
Upřímně – takové stromky bych si osobně vůbec nekoupil, pravděpodobně půjde o nějaké raritní odrůdy... Problémů je několik:

• Klejotok (rosolovité výrony) ukazuje na stres – může jít o podmáčení, chybný řez či nedostatek vápníku. Často se zhoršuje, stromky oslabuje.
• Špatná struktura koruny – stromky mají ostré úhly větví a neodborné řezy; to výrazně zvyšuje riziko lámání v budoucnu.
• Slabé hojení ran – naznačuje špatnou kvalitu výpěstků.

Co s nimi?

• Nejlepší řešení: koupit nové stromky ve školce s kvalitním výpěstky a odbornou radou.
• Tyto vadné stromky lze dočasně „zachránit“: – dát je na rok, dva do kontejneru, na jaře seříznout na několik oček, z dvojáků nechat vždy jen jeden výhon. Příští zimu odebrat rouby a naroubovat je do korunky - na místech výsadby - nových stromků s pravidelnou korunkou, bez klejotoku a špatně hojených ran po nesolidním řezu.

Pokud je nechcete vyhodit, můžete je vysadit někam do přírody, samozřejmě s kůlkem a ochranou proti zvěři.

Máte také otázku pro odborníky ČZS?
Napište nám přímo pod článek! Vaše dotazy mohou pomoci i ostatním zahrádkářům vyřešit podobné problémy.

Foto: archiv časopisu Zahrádkář