
Zimování přenosných rostlin podle nároků na teplo, světlo, vláhu
Přenosné nebo také nádobové rostliny dokážou nádherně krášlit terasu, zákoutí u pergoly i samotné záhony. Navíc s nimi během zimy nemáme příliš starostí.
Velkou a relativně nesourodou skupinu nádobových rostlin tvoří převážně okrasné dřeviny pocházející z oblastí subtropů, částečně i tropů.
Vedle dřevin můžeme mezi přenosnými rostlinami objevit zástupce sukulentních rostlin, palmy, cibuloviny či některé u báze dřevnatějící polokeře. Patří sem rostliny okrasné květem i listem, opadavé i stálezelené. Všechny tyto skutečnosti napovídají, že budou mít i různé nároky na pěstování, ale také na zimování.

Opadavé rostliny přizpůsobíme prostoru k zimování
Výhodou opadavých rostlin je zimování ve velmi tmavých místech, protože světlo v době vegetačního klidu prakticky nepotřebují.
V závěru vegetace ztrácejí postupně listy a do zimoviště je odnášíme většinou zcela nebo částečně opadané. To je také vhodná doba, kdy můžeme provést nutné krácení narostlých výhonů do té podoby, aby se rostlina vešla do daného prostoru.
- Je však bezpodmínečně nutné, aby teploty pro většinu těchto rostlin nepřekročily 10 °C. V opačném případě by se rostlina mohla dostat do růstu, což by pro ni bylo zničující.
Stálezeleným svědčí zimní zahrady
Velká skupina přenosných rostlin své olistění periodicky neztrácí, ale průběžně jej obměňuje. Skutečnost, že i zimní období přečkávají v olistěném stavu, má zásadní vliv na jejich způsob přezimování. Na rozdíl od opadavých přenosných rostlin vyžadují i během zimy umístění na světlém stanovišti.

- Zimování stálezelených přenosných rostlin nemusí být na zcela ideálně osvětleném místě, ale platí rovnice, čím horší světelné podmínky, tím horší výsledky zimování.
Již zahradníci ve středověku věděli, že pokud mají zajistit na stůl šlechtě exotické ovoce jako např. pomeranče či citróny, musí být u zámku oranžerie, která spolehlivě zajišťuje ideální podmínky právě pro jejich zimování.

V současné době řešíme přezimování např. v garáži rodinného domku, na chodbě či schodišti s nižší stálou teplotou. V panelových domech můžeme přenést z balkonu tyto rostliny po dohodě s ostatními nájemníky do společných prostor sloužících např. pro odkládání bicyklů či kočárků nebo k oknům ve sklepě (sklepní prostory některých panelových domů však bývají paradoxně nevhodné pro svou vysokou teplotu a minimální vzdušnou vlhkost).
Pěstitelé, kteří mají přenosné rostliny nebo citrusy jako hobby, je zimují většinou v tzv. zimních zahradách, které poskytují rostlinám optimální podmínky.
Proč rostliny potřebují správnou míru zimního světla
Pro úspěšné přezimování přenosných rostlin platí přímá úměra mezi třemi zásadními vegetačními faktory – teplotou, světlem a zálivkou. V praxi to znamená, že pokud snížím jeden faktor, úměrně tomu musím ponížit i úrovně dalších dvou. V případě přezimování přenosných rostlin snižujeme zcela výrazně hned faktory dva – teplotu a intenzitu osvětlení. Je tedy třeba výrazně snížit i zálivku.

Teplota
- Nejsnáze a nejpřesněji změřitelným faktorem je teplota. Ta by se měla pohybovat pro většinu přenosných rostlin v době zimování mezi 5 °C – 10 °C.
- Existují také přenosné rostliny náročnější na teploty. Druhy zařazené do této kategorie vyžadují teploty pro zimování od 10 °C do 18 °C. Patří mezi ně velká část běžně pěstovaných přenosných rostlin jako je například sapan (Caesalpinia), kaliandra (Calliandra), štětkovec (Callistemon), pandorea (Pandorea), mnohé druhy tropických palem.
- Některé rostliny snášejí bez větších problémů poklesy až k 0 °C jako například kalokvět (Agapanthus), vavřín (Laurus), oleandr (Nerium), olivovník (Olea) aj.
- Všechny druhy pak bez problémů tolerují, pokud teplota v zimní zahradě či na jiném světlém místě vyšplhá během několika zimních slunečných dnů i nad 20 °C.
Světlo
Množství světla ovlivníme konkrétním umístěním rostliny na zimovišti (nepředpokládám, že by někdo z nás přisvětloval umělými zdroji) a množství zálivky je čistě na intuici každého pěstitele. Ten musí totiž vyhodnotit, jak rostlina vysychá a v jakém je substrátu, dosavadní průběh teplot, období zimování (zda-li začíná či se blíží jeho ukončení) a konkrétní náročnost. Jinou potřebu vody bude mít v zimě kvetoucí mandarinka, jinou sukulentní agáve.
Platí však, že stálezelené rostliny jsou na vodu mnohem náročnější než opadavé rostliny a platí také, že zcela nenáročné jsou sukulentní druhy přenosných rostlin, protože mají schopnost ve svých stoncích či listech uchovat dostatečné množství vody ve formě buněčných šťáv.
Z praktického hlediska je vhodné umístit pod každou přezimovanou rostlinu podmisku. Zálivku můžeme provádět přímo do podmisky nebo do květináče, přičemž přebytečná zálivková voda vyteče do podmisky a rostlina ji během krátké doby spotřebuje.
Opadavé nebo částečně opadavé druhy často pěstovaných přenosných rostlin
Mračňák – Abutilon x hybridum, fíkovník smokvoň – Ficus carica, brugmansie – Brugmansia, lípěnka africká (lidově - pokojová lipka) – Sparmannia, fuchsie – Fuchsia, libora – Lantana, lilek modrý (lidově - hořcový stromek) – Solanum rantonnetii

Stálezelené druhy často pěstovaných přenosných rostlin
Kalokvět – Agapanthus (cibulovina, která může zatahovat), citrusy – Citrus, lagerstrémie (pukol) – Lagerstroemia, vavřín vznešený (bobkový list) – Laurus nobilis, myrta obecná – Myrtus communis, oleandr obecný – Nerium oleander, olivovník evropský – Olea europaea, pitosporum (slizoplod) – Pittosporum, rozmarýna lékařská – Rosmarinus officinalis
Pěstované palmy jako přenosné rostliny
Žumara nízká – Chamaerops humilis, datlovník kanárský – Phoenix canariensis, žumara ztepilá – Trachycarpus fortunei, washingtonie – Washingtonia
Pěstované sukulenty jako přenosné rostliny
Agáve – Agave, tlustice vejčitá – Crassula ovata, keřovité druhy rodu pryšec – Euphorbia, juka – Yucca
Foto autor