Zahrádkář 8/2019: tvůrčí pletí, meruňkové vybírání, letní čtení...
V srpnovém časopise objevíte jak množství tipů pro radost z letní úrody, tak praktické rady pro dobrou kondici celé zahrady.
Pletí zahradních architektů
„Kohoutek věncový je krátkověká trvalka, která se ochotně šíří semeny. A to tak, že si dokáže místo k životu najít i v trávníku. Právě z trávníku ho vyplejeme a použijeme k dosadbě na místa, kde dožily starší rostliny.
Denivka plavá, přeborník v dlouhověkosti, na nás po původních majitelích počkala čtyřicet let zcela bez péče. Její životní strategie v našich podmínkách nespočívá v šíření semeny, množit ji lze snadno dělením trsů. A když už pro ni není u nás další místo, bude jí to slušet u místní kapličky nebo v zahradách přátel.
Nějaké to usměrnění potřebuje i divizna velkokvětá, striktně dvouletá. Semenáčky každoročně přesadíme z míst, kde se uchytily, zpět k domu.“
Foto Jana a Petr Kolkovi
„Orlíčky se dobře množí semeny, a to jak samy, tak s naším přispěním. V kamenném zápraží u chléva jich část necháváme. Odkvetlé sklízíme před vypadnutím semen. Jejich semena se hodí třeba k osetí stráňky za strouhou.
Přeborníkem ve vynalézavosti je kapraď samec. Dokáže půvabně doplnit třeba růže v záhonech, ale i vytvořit vertikální zahradu ve zdi bývalé kolny. Zde je třeba jeho šíření hlídat, aby zůstal jen půvabným detailem.
Jestřábník oranžový přicestoval do trávobylinného porostu ve dvoře sám. Šíří se jak semeny, tak rozrůstáním. V části dvora jeho přítomnost vítáme, ve spárách zdí a zápraží ho jednou ročně redukujeme.
Hru na honěnou hrajeme v zahradě i s dalšími trvalkami a dvouletkami, jako třeba s měsíčnicí, kozlíkem, kakostem, kontryhelem nebo jahodníkem. Někdy je necháme úmyslně utéct, jindy je doběhneme a použijeme podle naší představy nebo je necháme přeměnit v kompost.
Zkrátka naše kovářova kobyla nechodí bosa, ale občas ji necháme proběhnout úplně neokovanou.“
Píší zahradní architekti Jana a Petr Kolkovi o svém zahradničení pod titulkem O jednom pletí v srpnovém Zahrádkáři a přidávají řadu dalších příběhů svých rostlin a obrazovou inspiraci k volnému použití.
Meruňky do sadu i zahrady
Poměrně velkou část moderního sortimentu meruněk tvoří odrůdy vyšlechtěné odborníky z Mendelovy univerzity v Brně. V minulém a letošním roce rozšířili sortiment o odrůdy Adriana, Betinka, Candela a Sophinka. Novinkou je i odrůda Lydia od Ing. Jiřího Nováka ze Mcel.
Odrůda Adriana; foto Tomáš Jan
Předností rané odrůdy Adriana jsou vyrovnané pěkné a kvalitní plody univerzálního využití a rezistence k virové šarce
Raná odrůda Lydia plodí velké bledší meruňky s dobrou chutí, vhodné k jídlu i pro nejrůznější kuchyňské zpracování.
Candela, středně raná cizosprašná odrůda se atraktivní plodností a slabším vzrůstem hodí i do menších zahrádek. Řidší koruna nevyžaduje složitý udržovací řez. Je rezistentní vůči šarce švestek.
Víc se dozvíte v Zahrádkáři 8/2019 v článku Nové odrůdy meruněk. Mohou se vám hodit při výběru odrůdy do zahrady.
Nové nebezpečí: vrtule ořešáková
Vrtule ořešáková (Rhagoletis completa) je nejnebezpečnější škůdce ořešáků. Pochází z USA a severní části Mexika, v Evropě ji první objevili Švýcaři v roce 1991. Jde o žlutočervenou mouchu dlouhou asi 5 mm se čtyřmi příčnými pruhy na křídlech a dvěma pruhy ve tvaru písmene V.
Vrtule ořešáková může způsobit až 80% ztrátu úrody. V polovině července, kdy z půdy vylétávají první samice, do korun stromů pověsíme žluté lepové desky. Desky by měly být na stinném místě a nesmí se na ně lepit ořechové listy. Na lepové desky musíme aplikovat prostředek – atraktant, který přiláká vrtule, nejčastěji to je uhličitan amonný.
Vrtule ořešáková, foto A. Solar
Oplodí poškozené larvou vrtulí ořešákovou
Jako účinná metoda ochrany se ukazuje i zakrývání půdy pod korunou krycí plachtou. Zamezíme tím dospělcům vrtule, aby vylétli z půdy a snášeli vajíčka do zelené rubiny ořechů. Plachta je potřeba od poloviny července do začátku září. Oplodněné samičky, které přiletí ze sousedství, úspěšnost opatření sníží.
Padající plody pravidelně odstraňujeme i se zasychající rubinou. Napadené ořechy spálíme. Tak zabráníme larvám, aby se zabydlely v půdě. Poškozenou rubinu nikdy nekompostujeme, tím bychom umožnili přezimování kukel vrtule ořešákové.
Informujte se v srpnovém Zahrádkáři o vrtuli ořešákové a ochraně ořechů před škůdcem.
Filosofie řezu
Cílem řezu plodících stromů je pustit do koruny slunce. Všechno na stromě pak funguje lépe od výživy až po vybarvení plodů,.
Řez by správně neměl omezovat růst nebo plodnost ani oddalovat nasazení květu. Měli bychom odstraňovat ve všech částech koruny stromu to dřevo, které nikdy nedá kvalitní plody. Nadměrným řezem však oddalujeme kvetení i plodnost. Skoro vždy řez zlepší násadu plodů.
Květnové vylamování vlků z kmene hrušně; foto J. Sus
Přečtěte si v Zahrádkáři 8/2019 podrobněji o tom, jak řez na dřeviny působí. Stromy pak prořežete lépe; budou vám dělat větší radost.
Zkuste polévku z pečené tykve
Mladé a křehké cukety ohromí grilované i zapékané ve směsi s další zeleninou. Patisony sklizené hned po odkvětu ve velikosti cca 5 cm jsou výborné pro sterilaci v sladkokyselém nálevu jako okurky. Zralé dýně vynikají kvalitou dužniny, obsahem karotenoidů i cukrů. V srpnu sklízíme nejstarší plody Hokkaida — u kořene rostliny. Zralý plod prozradí slupka, kterou snadno narušíme nehtem.
V srpnovém Zahrádkáři najdete další užitečné informace včetně tipu na pečení nakrájené dýně, kterou pak stačí rozmixovat s vodou a dochutit. Polévka je prý pak lepší než vařená. Vyzkoušejte.
V červenci a v srpnu vysejeme fenykl sladký neboli řapíkatý, též hlíznatý, boloňský, florentský. Získáme tak další suroviny do salátů, na dušení, grilování, zapékání. Oblíba mezi Italy budiž dokladem. Jednoleté rostlině s anýzovou vůní stačí vegetace 70–100 dní. Konzumní částí je zploštělá, bílá hlíza – nepravá cibule.
Fenykl 70 až 100 dnů po výsevu
Fenykl sladký v řezu; foto Shutterstock
V Zahrádkáři 8/2019 se dočtete, že hlíza dosahuje hmotnosti 100–300 g, má průměr okolo 10 cm. Kromě silice, která příznivě ovlivňuje trávení a nervový systém, obsahuje ze vší listové zeleniny nejvíce vlákniny. Je bohatá na minerální látky, hlavně vápník a železo a hořčík. A mnohé další podrobnosti.
Z dopisu čtenáře: Sucho!
Zahrádkařím řadu let a každou sezonu se snažím dobře hospodařit s vodou. Vím, jak důležité je zachytit velké množství srážkové vody nejen do nádob, ale především v půdě. Zásadní je proto udržovat půdu ve zdravé kondici s co možná nejmenším odparem.
Výpar omezuji organickou hmotou: Zhruba 80 % výměry zahrady hnojím kompostem. Po sklizni mělce podmítnu a seji zelené hnojení. To na podzim poseču, rozdrtím a zapracuji do půdy. Část pozemku neorám, jen kypřím radličkovým kypřičem. Po výsadbě porosty mulčuji vrstvou posekané trávy. Sazenice zalévám pouze ke kořenům. Po každém dešti nebo plošné zálivce kypřím půdu, abych přerušil kapilární vzlínání vody ze spodních vrstev,“ píše Petr Pražák.
Foto Shutterstock
Také v srpnovém Zahrádkáři najdete řadu tipů od pěstitelů, kterým záleží na tom, aby zem nestrádala. V létě ani za sucha.
Obsah
Srpnová okrasná zahrada
Stačí 12 rostlin
Cizokrajné záhady řeší Libor Kunte
Okrasné dřeviny: Hortenzie, královny zahradních zákoutí
Z deníku zahradního architekta: O jednom pletí
Slunečnice
Srpnová ovocná zahrada
Nové odrůdy meruněk
Pomologická diskuse: Odrůda Rubinola
Vrtule ořešáková
Řezat, či neřezat?
Degustace vín na Moravském Slovácku
Srpnová zeleninová zahrada
Historická a málo známá zelenina: Černý a ovesný kořen
Fenykl sladký
Na návštěvě: Botanická zahrada Botanicactus
Na cestě k přátelské zahradě: Zahrada opravdu živá
Péče o půdu a hnojení: Pravdivé mýty o kompostu
Péče o půdu a hnojení: Orientační rozbory půd
Zahrádkář mezi paragrafy: Jak na zahradní domek
Zahradnické vybavení a mechanizace: Horizontální štípač dřeva
Odpovídá rostlinolékař Jaroslav Rod
Ochrana rostlin: Sazovitost, mušincovitost, černě
Václav Větvička odpovídá
Srpnový fejeton Václava Větvičky: Divné obilí
Zahrádkaření a společnost: Zahrady na venkově
Mladý zahrádkář 2019
Zahrádkářka, příloha pro ženy, muže i děti
Recepty: Lilek v hlavní roli
Lilek v marinádě
Lilek zapečený se sýrem
Pomazánka z lilků
Zapečené lilky s masovou směsí
Zapečený lilek
Lilky s česnekem
Babiččiny lilkové karbanátky
Kuřecí prsa na thajský způsob
Lilkové závitky
Srpen v kuchyni Blanky Poláčkové
Telecí maso s rajčaty
Cukety s rajčaty a rýží
Provensálská rajčata
Andaluské gaspačo
Caponata
Zeleninové plevele na talíři
Pupalkový kořen na smetaně
Kinpiru, lopuch po japonsku
Jarní ptačincový salát s violkou
Letní bramborový salát s lichořeřišnicí
Zahradní produkty a zdraví: Přírodní látky
Floristika: Práce s aranžovací hmotou
Floristika: Zemská kola floristické soutěže
Jak se vám článek líbil?
Ohodnoťte článek počtem hvězdiček. 1 = nejhorší, 5 = nejlepší.
Přihlásit
