Vybíráme a pěstujeme listnáče a jehličnany pro živý plot

Dobře naplánovaná výsadba živého plotu přinese příjemný pocit z vydařeného díla: Plot oživí vzhled zahrady a nejspíš ho hlasitě ocení i ptactvo, které ho osídlí.

Máme se tedy na co těšit, a tak je na místě včas začít. Proměříme a spočítáme, kolik rostlin, substrátu a dalšího materiálu potřebujeme, promyslíme volbu vhodné rostliny a způsob pořízení sazenic. Pak se pustíme do přípravy půdy. Po výsadbě budeme zalévat, hnojit, ošetřovat proti škůdcům, čeká nás řez, nejspíš i tvarování plotu, zkrátka to, co nás na zahradě baví.

Živý plot z ptačího zobu

Se zobem pak může kvést i plot

Chceme-li, aby plot tvořil stěnu již od výsadby, použijeme zhruba metr vysoké rostliny. Mezi pomaleji rostoucí druhy lze vysadit doplňkovou zeleň, která je vitálnější a vyplní mezery mezi rostlinami.

Sazenice v kontejneru

Asi nejlépe se tvoří živý plot z kontejnerovaných sazenic. Sazenice by měly mít v kontejneru dostatečně rozvinutou kořenovou soustavu. Setkáte-li se s tím, že byly přesazeny jen krátkou dobu před prodejem a nejsou ještě zakořeněné, starejte se o ně jako o prostokořenné.

Pokud již kořeny uvnitř kontejneru obepnuly bal, vytvořily tzv. mech a prorůstají pod kontejner, je třeba je uvolnit a onu mechovou spleť kořínků na povrchu balu rozrušit, aby mohla rostlina dobře zakořenit do okolí výsadbové jámy.

U sazenic v kontejnerech je vhodné sjednotit vlhkost výsadbové půdy a substrátu v balu; foto Shutterstock

Při rozdílné kvalitě substrátu v kontejneru a v místě výsadby ohlídejte, aby byla půda rovnoměrně vlhká. Rašelinový bal by se jinak mohl při nízké vlhkosti seschnout. Kontejnerovaná rostlina si totiž nesáhne pro vodu do okolí.

• Sázíme-li prostokořenné sazenice, seřežeme je minimálně o třetinu, lze však i hlouběji do dvou třetin.
• Sázíme-li menší rostliny, raději je vysazujeme do dvou řad v trojsponu. Výsadbu chráníme provizorním oplocením alespoň jedno vegetační období.

Tvarování

Základní řez tvarovaných plotů je v průřezu buď do tvaru čtverce nebo spíše do tvaru komolého jehlanu. Tak má celá rostlina dostatek světla a neopadává, neřídne odspodu.

Listnáče je lepší seříznout vícekrát a umožnit rostlinám, aby se u nich probudily pupeny naspodu keříků. Mimo vegetační období se sestřihávají o třetinu, někdy o dvě třetiny, aby zhoustly.

Jehličnany (thuja, jalovec, cypřišek) přistřihneme - vedle terminálu i další větve v keři. Pokud boční větve neřežeme, nezesílí, snadno se vylamují za velkého větru a deště, nebo pod mokrým sněhem.

Pěkně tvarovaný zerav západní (Thuja occidentalis)

Co také zohlednit

Živý plot vybíráme i s ohledem na zvířata v zahradě. Někdy je na místě před psem chránit sazenice plůtkem, než povyrostou.

U bazénu bývá vhodný živý plot z neopadavých druhů.

Kde si hrají nebo žijí malé děti, tam se raději vyhneme jedovatým rostlinám, jako je tis, kalina, bobkovišeň nebo i střemchu, která má jedovatá semena.

Z čeho plot poroste

Pro živé ploty se hodí celá řada keřů, uvádím jen vybrané ve skupinách, které se liší dorůstající výškou, způsobem ošetřování a dalšími vlastnostmi.

Volně rostoucí živé ploty (0,4-l m)

Opadavé: kdoulovec, skalníky, ptačí zob, meruzalka, růže, (R.nitida, R. pimpinelifolia), pustoryl, tavolník.

Stálezelené: Buxus, cesmína (Ilex), mahon, pěnišníky (zakrslé rododendrony), některé jalovce, smrky, thuje (např. var. Nana, Globosa Nana).

Také stálezelená libavka (Gaultheria) může ozdobit živý plot svými plody a obohatit zahradní společenstvo kyselomilných druhů rostlin

Volně rostoucí (l-2 m)

Opadavé: dřišťály, pustoryly, růže (R. rugosa), tavolníky, pámelník, vajgelie....

Stálezelené: Bobkovišeň, hlohyně, pěnišníky (velkokvěté), buxus (var. Bullata), cesmína, některé jalovce, smrky, cypřišky, tisy, zeravy.

Neopadavý dřišťál Juliin (Berberis Julianae)

Krásnoplodka (Callicarpa)

Bobkovišeň lékařská (Laurocerasus officinalis)

Pustoryl (Philadelphus)

Další

• Pro vyšší tvary (2-4 m) lze vedle již jmenovaných použít babyku (javor), habr, lísky, hlohy, brslen, některé botanické jabloně, střemchu, tamaryšek, kaliny, svídy. Z jehličnanů přibývá borovice kleč, blatka.
• Pro tvarované živé ploty (70-l50 cm) je vhodný do oblastí bez průmyslového spadu smrk, do ostatních meruzalky, buxusy, hloh, ptačí zob, tavolníky, cypřišky, tisy.
• K  plotům lze v teplých oblastech použít i opadavý citronečník trojlistý (Poncirus trifoliata) nebo některé jabloně (Malus sargenti), akát, hlošinu, ostružiník, maliník, cesmínu.

Brslen Fortuneův

Cypřišek Lawsonův a zerav západní v zimní barvě

Pozor na chyby

Při výběru rostlin je na místě se o nich dozvědět co nejvíc. Pokud se například spokojíte s tím, že sázíte tavolník, můžete při špatné době řezu likvidovat základy květů, keře pak nepokvetou.

Spiraea arguta a S. vanhouttei kvetou na jaře, řežou se až po odkvětu, oproti tomu S. bumalda, S. douglasii, S. japonica kvetou v létě na nových výhonech, řežou se před vegetací, na jaře.

Tavolník Douglasův (Spiraea douglasii) kvete v létě na nových výhonech, proto se upravuje řezem na jaře

U rodu Weigelia jsou odrůdy s jednobarevným listem více odolné mrazu, některé odrůdy po letním řezu ještě kvetou na podzim.

Opravdové túje (nejčastji Thuja occidentalis) potřebují pravidelnou zálivku, neměly by nikdy proschnout v kořenovém balu. Cypřišky a jalovce jsou méně citlivé. Některé druhy jalovců jsou hostiteli rzi hrušňové, cypřišky a túje nikoliv.

Nejrychleji rostoucí jehličnan do živých plotů je mezirodový kříženec, jmenuje se Cupresocyparis leylandii, v Česku mívá přírůstky okolo 60 cm, literatura uvádí i 120 cm. Ve vyšších nadmořských výškách může při opravdu bujném růstu namrzat. Ploty z něj mohou být i přes 10 m vysoké.

Z jehličnanů nejlépe obrůstá tis, je možné ho i tvrdě zmladit. Tvrdé zmlazení na pařez snesou i původně stromy – jilm, habr, méně již buk.

Foto autor a Shutterstock