
Vláha pro živou zahradu – jak se poprat se suchem?
Problémy se suchem jsou čím dál častější. Sucho ovlivňuje nejen krajinu, ale i naše zahrady. Musíme se naučit hospodařit s vodou chytřeji.
Jak se sucho promítá do péče o zahradu
Zahrada odolná vůči suchu potřebuje promyšlený přístup. Voda z kohoutku je drahá i omezená – využívejme proto vodu dešťovou a šedou z domácnosti. Dešťovou vodu lze zachytit do sudů, podzemních nádrží nebo využít v okrasných a užitkových jezírkách. Kapková závlaha, samozavlažovací květináče, zavlažovací adaptéry (třeba na PET láhve) nebo stará technologie do substrátu zapuštěných vodu postupně propouštějících neglazovaných nádob z pálené hlíny, které pomalu propouštějí vodu, nám pomohou efektivně zavlažovat i v době nepřítomnosti.

Vodní prvky jako pomocníci v boji se suchem
Jedním z nejlepších způsobů, jak v zahradě udržet vláhu a zmírnit dopady sucha, jsou vodní plochy – jezírka, tůňky nebo mokřady. Ty pomáhají regulovat mikroklima, zvyšují vzdušnou vlhkost a snižují teplotní extrémy. Voda přes den akumuluje teplo a v noci ho vyzařuje. V některých zahradách se této vlastnosti využívá a do okolí vodních ploch jsou proto vysazovány teplomilnější druhy. Do vlhčích zahrad tůňka přirozeně zapadne. V suchých oblastech zase přinese do zahrady nový, odlišný biotop, který umožní život dalším tvorům.

Přírodní jezírka
Při suchu pomáhají i přírodní jezírka, která zadržují vodu a stabilizují mikroklima v zahradě. Koupací jezírka by měla mít alespoň 30–50 m², přičemž minimálně třetinu jejich plochy tvoří mělká zóna vyplněná kačírkem. V něm koření vodní a bahenní rostliny, které čerpají z vody živiny a přirozeně ji filtrují. Koupací část by měla být hluboká alespoň 130 cm – nejen pro komfort při plavání, ale také proto, aby se voda příliš nepřehřívala a nevznikaly podmínky pro růst řas. Bahenní i vodní vegetace pomáhá udržet kvalitu vody a zvyšuje biologickou stabilitu celého prostředí. I menší vodní prvky – jako jsou nádrže, pítka nebo nádoby s vodou na balkoně – dokážou podpořit lokální mikroklima a mírnit dopady sucha.

Mokřady a dešťové zahrady
Na mokřadní společenstva s vysokou hladinou podzemní vody jsou vázané charakteristické bahenní rostliny a speciální druhy živočichů, zejména hmyzu a obojživelníků. V zahradě můžeme mokřad vybudovat také, dokonce v něm můžeme pěstovat zajímavé jedlé rostliny a bylinky (puškvorec, vachtu trojlistou, rozrazil potoční, kozlík lékařský, mátu vodní…). Účinným nástrojem proti suchu mohou být i tzv. dešťové zahrady - mělké terénní prohlubně vyplněné propustným substrátem a osazené rostlinami snášejícími i dočasné podmáčení. Zadržují dešťovou vodu, která pak pomalu vsakuje do podloží, a zároveň zlepšují mikroklima i estetiku zahrady. Ve svažitém terénu lze zvažovat i zasakovací příkopy (tzv. svejly), které omezují odtok při přívalových deštích a vodu udrží pro okolní výsadbu. Na rovných zahradách mohou podobně posloužit i přirozené nerovnosti – třeba v trvalkových záhonech, kde nenaruší sekání jako v trávníku.

Výběr rostlin – které přežijí bez závlahy
Pro období sucha vybíráme odolné druhy rostlin, které zvládnou žít s minimem vody. Pomohou dřeviny, které stíní okolní prostor, nebo rostliny se specifickými úpravami – voskovým povrchem listů, chloupky (trichomy), sukulentními pletivy, či schopností svinout listy v horku. Suchu lépe odolají rostliny s hlubokým kůlovitým kořenem, než ty mělce zakořeněné. To je také důvod, proč suchá léta v lepší kondici přežijí loučky s lučními druhy (různé jetele, vojtěška, miříkovité rostliny, kontryhel, zvonky, chrpy, čekanka…) spíš než trávníky složené jen z několika málo druhů trav. Typické tzv. anglické trávníky přitom vyžadují obvykle pravidelnou závlahu, což může být v suchých obdobích s regulovanou spotřebou vody problém.

Zlepšení půdy pro zadržení vláhy
Zásadní je v boji se suchem také péče o půdu. Zlepšení struktury půdy, zvýšení obsahu humusu a podpora půdního života pomáhají vodu zadržet. V intenzivních výsadbách pomáhá povrchové kypření, v méně intenzivních zase mulčování nebo použití půdopokryvných druhů. Organické hnojení a zarývání meziplodin podpoří úrodnost i schopnost zadržet vodu.
Foto autor