Václav Větvička

Proč je řez stromů „na babku“ spíše oddalováním konce než řešením? Václav Větvička se zamýšlí nad estetikou a dopady drastického ořezu korun.

Proč naši předkové viděli raději vlka na dvorku než slunce na obloze? Přečtěte si poučné povídání botanika Václava Větvičky.

Fejeton Václava Větvičky o ibišku neboli ajbiši – rostlině s bohatou historií, mnoha druhy a překvapivými příběhy.

Smil není jen rostlina, ale i kousek české historie. Václav Větvička vzpomíná na setkání se smilem, smilkou i slaměnkami a odhaluje jejich botanické zajímavosti.

Jeteloviny fascinují nejen zemědělce, ale i botaniky – a zvlášť Václava Větvičku. V jeho osobitém letním zamyšlení nad krásou a významem jetelů najdete botanické zajímavosti, jazykové hrátky i poetický nadhled.

Botanický svět Václava Větvičky, tentokráte představí Třeboň – oblast mokrých luk, pasoucích se koní i květin s pozoruhodnými jmény.

Nebo že by bylo výstižnější Stromové růže? Ale kdeže! Následující řádky budou o růžových stromech, rododendronech.

V dubnu jsem jako malej kluk nedočkavě vyhlížel, kdy naše ředkvičky začnou červenat, Ať byly ještě ocáskově tenké, zpravidla jsem neodolal a zkusil je zakousnout.

Střemchy ještě mají čas, vyhlížejí jaro ukryté v pupenech a poupatech stejně, jako jejich div ne stejnojmenné sestry třešně.

Konec ledna a začátek února v „mé“ botanické zahradě tradičně znamenal období náročných, téměř technických prací - čas přesazování palem.