růže

Jarní řez bývá někdy označován jako řez základní, protože je rozhodující pro velikost keře a množství květů během celé sezony. Stříháme kolmo 5 až 8 mm nad očkem.

Jakmile půda rozmrzne a trochu se oteplí, odkrýváme růže. Nejdřív chvojí, s odhrábnutím zeminy počkáme, až začnou rašit očka. Obvykle raší koncem března.

Se správným zazimováním choulostivých rostlin pomůže i přikrývka z listí, především z bukového. Bukové listí se velmi pomalu rozkládá.

Během října nebo listopadu připravíme růže na zimu. Důkladně je zalijeme a po prvních mírných mrazech nakopčíme.

Pokud podzimní vysazení keřových růží nestihneme nebo přijde zima dříve, je pak vhodnější růže založit na chráněném místě a vysadit je až na jaře.

Ačkoliv předzahrádka může doladit vzhled domu, být jeho vizitkou a také prostorem, který vítá příchozí a zdraví kolemjdoucí, stává se někdy kamenem úrazu.

„Když jsem v únoru tohoto roku ochutnal první plod Opálu z loňské sklizně, měl jsem dojem, že tančím na slavnostním plese.“ Také tak může začít příspěvek pomologické diskuse.

Připravujeme jámy a záhony pro podzimní výsadbu opadavých listnatých stromů, keřů, růží. Vysazené dřeviny stíníme tkaninou. Za sucha zaléváme i ty starší.

Kreativita, cit pro detail a neotřesitelná láska ke květinám dokážou proměnit i ten nejobyčejnější kus země v jedinečnou zelenou kompozici.

Prvních květů letniček si užijeme právě v červnu, růžím se postaráme o dobrou kondici a trvalkám pomůžeme k elegantnímu vzhledu.

Oblibu historických růží můžeme připodobnit k přízní, které se těší starožitností. I některé růže jsou dnes živými svědky časů dávno minulých.

Všechno je jednou poprvé. I výsadba růží, květin, které hrají svoji vlastní ligu. Někdy se růže zdají náladové, ale častěji obdivujeme jejich vůlí kvést prakticky celou sezonu.