ředkev

Zelené hnojení známe jako způsob, jak dodat půdě humus a živiny. Ale že by bylo predátorem? Masožravkami přece nehnojíme, tak jak to tedy je?

Některé rostliny, které využijeme na výsev po hlavní plodině, v době, kdy by půda na záhoně zůstala holá, přinášejí k obohacení půdy určitý bonus, dokážou jí ozdravit od některých patogenů, larev hmyzu, dokonce si mohou poradit i s hlodavci.

Na mnohých českých zahrádkách už si ředkev našla své místo. A dokonce má i odrůdy českého původu - Jarola F1 a Japana F1.

Po deštích nebo větší zálivce je třeba vše okopat a vyplít. Cílem je dostat do utužené půdy vzduch, přerušit zbytečné vypařování vody.

K čemu rostlina potřebuje vodu, jak a proč se liší zavlažování podle typu půdy, co ovlivňuje nároky zeleniny na vodu? To a řadu dalších informací nabízejí následující řádky a fotografie.

Pozdní hlávkové a čínské zelí, kapusta kadeřavá, celer bulvový, zimní mrkev, zimní ředkev i tykve se při mírném počasí, dostatku vody a živin stále ještě vyvíjejí. Těžkou půdu se sklonem k tvorbě škraloupu každý týden prokypříme, plevel potlačíme okopávkou, pletím a mulčováním. Na konci září je vhodné použít kryt netkanou či perforovanou fólií, která rostliny ochrání i před prvními mrazíky. Fóliový tunel lze použít u vyšších druhů zeleniny.

Ale i sněženky, přírodní zahrady, soukromé arboretum, debata o jabloních odrůdy Rubín, navršené záhony a další témata přináší lednový Zahrádkář.