mšice

Počátkem června hodují mšice také na všech ovocných rostlinách. Mnohé mají křídla a přelétají na další hostitelské rostliny. Obaleči zase zakládají první generaci housenek, které napadají plody.

Příroda se v březnu probouzí a první zásahy proti škodlivým organismům patří k důležitým pěstitelským krokům. Později už nemusí být tak úspěšné jako časně na jaře.

Jahody jíme převážně v čerstvém stavu, často hned po sklizni, a tak je lepší jarní aplikaci pesticidů maximálně omezit, nejlépe úplně vyloučit.

V sadu či zahradě nás právem těší zjištění, že ovoce narůstá nebo dozrává. Měli bychom však umět rozpoznat i příznaky, které napovídají, že s rostlinami není všechno v pořádku.

Řada hmyzích škůdců přezimuje na kůře dřevin ve formě vajíček. Na začátku vegetace máme příležitost zasáhnout šetrně olejovým postřikem.

Na stoupající oblibě lilií se podepisuje i fakt, že jejich pěstování je daleko jednodušší než třeba u mečíků.

Na zahradě nejvíc ohrožují okurky mšice, klopušky a plíseň okurková. Ve skleníku mšice, třásněnky, molice, svilušky, plíseň okurková, vadnutí okurek.

Šance efektivně nasadit přirozené nepřátele mšic při aktuálním výskytu škůdců je malá. Ale kdyby hmyzu, který mšice likviduje, nebylo, rostliny by byly poškozeny víc. 

Na rostlinách v zahradách škodí desítky druhů mšic z těch více než šesti stovek druhů, které se vyskytují v Česku. K nejběžnějším patří následující druhy.

Mšice škodí sáním na nejrůznějších částech rostlin, především nadzemních. Odnímají rostlinám velké množství tekutin, vylučují medovici a přenášejí virózy.

Představte si hladinu jako zrcadlo, ve které se odráží nebeská klenba. Po ní plují lekníny: nádherné květy mezi vějířem splývavých listů.

Na zahrádce nacházíme během června mnoho druhů drobného hmyzu, který často vytváří nápadné, početné kolonie. Jde především o mšice (Aphidinea).