mrkev

V zahrádkářské literatuře najdete k pěstování mrkve základní radu: Sejte mrkev do kvalitní hlinitopísčité půdy s dostatkem humusu.

Pokud jsme v říjnu nepřipravili záhon pro mrkev a petržel, můžeme se do rytí a urovnávání půdy pustit během listopadu a posléze kořenovou zeleninu vysít.

Radost z vlastní úspěšné sklizně zeleniny prodlouží správné uskladnění. Připomeňme si osvědčené postupy a rady, jak plodiny uchovat.

K čemu rostlina potřebuje vodu, jak a proč se liší zavlažování podle typu půdy, co ovlivňuje nároky zeleniny na vodu? To a řadu dalších informací nabízejí následující řádky a fotografie.

Důvodů vysévat zeleninu bez předpěstování máme několik. Například kořen mrkve, petržele nebo pastináku by se při výsadbě rozvětvil.

Tak nám ta příroda docela zatápí. Tedy spíše zchlazuje – sněhem a teplotami. Aspoň si můžeme vyzkoušet březnové výsevy na sníh.

Mrkev lze pěstovat prakticky od nížiny do hor. Svědčí ji vzdušné stanoviště. Na lehkých půdách vytváří nejlépe a bez deformací kořeny odpovídající tvarem vybrané odrůdě.

Tomu, kdo vysazuje za okno jen květiny, může připadat zvláštní pěstovat tam plodiny. Ale příznivci zeleniny dobře vědí, co je radost z úrody v truhlíku.

Díky zásobení trhu zeleninou skladovanou v téměř dokonalých chladírnách a dováženou z celého světa nemáme obavy, že bychom během Vánoc strádali nedostatkem vitamínů.

Člověk potřebuje vitaminy v relativně nepatrném množství. Pro zachování života a dobrého fyzického i psychického zdraví jsou však tyto organické látky nezbytné.

I počátkem listopadu ve skleníku sklízíme. V nevytápěném chráníme rostliny netkanou textilií. Vysejeme mrkev a petržel na ranou jarní sklizeň. Kontrolujeme výskyt škůdců.

V říjnu je čas na přípravu záhonu pro podzimní výsev kořenové zeleniny – mrkve a petržele. Zryjeme, uhrabeme, případně připravíme hrůbky.