hlíznaté květiny

Někdo hlízy ukládá do písku, někdo do rašeliny nebo je zasypává pilinami. Každá hlíznatá rostlina ale chce jiný přístup.

Odrůdy mečíků se liší raností, velikostmi, počtem květů. Aby té pestrosti nebylo málo, můžeme na záhon či do kytice přidat například tygřice.

Zamiokulkas dodává interiéru atmosféru teplého léta. Tmavé zpeřené listy jako by chtěly potvrdit, jak dobře se v pokoji či kanceláři daří zeleni. 

Něžné cibuloviny a hlíznaté květiny lákají ke kombinacím s jiným druhy zahradních rostlin. Do nádob jim vybereme takové, které mají podobné nároky.

V srpnu kvete převážná většina mečíků. Jen některé rané odrůdy již v červenci a pozdní v září. Zato během srpna se můžeme denně těšit, co nového vykvete.

Hlíznaté květiny vysazujeme v teplejších oblastech koncem měsíce. Zohledníne i vývoj počasí. Jiřinky a další květiny pak krášlí zahradu po celé léto až do podzimních mrazíků.

V dostatečně velkém objemu substrátu se ve správných podmínkách a při odpovídající péči může dařit téměř každé rostlině. V praxi však často používáme nádoby příliš malé. Co s tím?

V předjaří se probouzejí begonie, jejichž hlízy máme od loňska pečlivě uskladněné nebo jsme si je v únoru či březnu nakoupili. Aby krásně kvetly, potřebují ošetřit a vysadit.

Minulý týden jsem chodil po Praze a na štěrkových záhonech, například na Žižkově, na Olšanském náměstí kvetou krokusy.

Říkáme jim půlroční kytky. Ty které poprvé vykvetly na jaře, dodržují rytmus a každý rok kvetou na jaře.

Begonie s českým názvem kysala vídáme často. Jedny pěstujeme jako letničky a rostliny okrasné květem, jiné v bytě pro krásu listů.

Po vyrašení prospívá hlíznatým květinám voda, přísun živin a další péče. Mečíky přihnojujeme roztokem plných hnojiv po vytvoření třetího listu.