Svídy; dřeviny dekorativní kůrou, listem a některé i plodem

Na světě se svídy vyskytují v 30-60 druzích. Ve většině případů se pěstují pro zimní a předjarní efekt vysoce dekorativní kůry.

Svídy (Cornus) jsou dřeviny, které se vyskytují po celé severní polokouli, převážně v mírném pásmu, ale mohou zasahovat až do subtropů a hor Střední a Jižní Ameriky. Někdy bývají neplatně latinsky označeny jako rod Swida, čímž se však přehledněji vyčleňují oproti dřínům (Cornus mas, Cornus officinalis) nebo dřínu květnatému (Cornus florida).

Rozmanitě dekorativní dřeviny

Jde zejména o kůru, která může být zářivě červená, ohnivě oranžová, sytě žlutá nebo naopak temně purpurová až černá. Intenzita zbarvení kůry se mění v závislosti na roční době a nejvyšší dekorativnosti dosahuje v únoru a březnu.

Červené listy svídy Cornus sericea

Svídy mají však co nabídnout i v období vegetace. U kultivarů to jsou především listy. Ty mohou být bíle panašované, nebo třeba zářivě žluté. Některé druhy mají zajímavé i plody.

Aby svídy dobře prosperovaly

Svídy jsou nenáročné dřeviny, které podle druhu snášejí přímý úpal i zástin. Na půdu jsou rovněž nenáročné. Většina z nich však preferuje vlhčí zahradní půdu, ale pokud jsou již na stanovišti přivyklé, tak dobře snesou i sušší období.

Nejméně náročná je domácí svída krvavá, která snáší suché a často kamenité půdy. Má však jednu vlastnost, se kterou je třeba při výsadbách počítat. Po několika letech po výsadbě začíná na příhodném stanovišti odnožovat, což platí i pro kultivary. Proto je dobré rostliny po několika letech zmladit, abychom se neochudili o barevné výhony.

Řešením je také průběžně odstraňovat starší výhony, abychom podpořili růst nových barevných výhonů.

Druhy a kultivary atraktivní pro zahrady

Svída bílá (Cornus alba)

Sibirica, kultivar svídy bílé

Svída bílá

Jde o notoricky používaný asijský druh s výskytem na Sibiři, Mandžusku a severní Koreji. Mezi její nejznámější kultivary patří:

• Argenteomargina, panašovaný kultivar s širokým bílým lemem,
• Aurea, která má zejména na počátku vegetace zářivě žlutozlené listy, výhony výrazně červené v zimních měsících a jde o poměrné vzrůstný kultivar,
• Sibirica,  pěstována především pro reflexně červené výhony, jedny z nejvýraznějších mezi svídami,
• Kesselringii, kultivare, který vyplňuje pomyslnou mezeru mezi svídami. Výhony jsou oproti jiným temně červené až černé. Dokonce i rašící listy mají purpurový nádech, který se může lehce objevit i v květech.

Svída krvavá – (Cornus sanguinea)

Domácí druh se sklonem osidlovat suché kamenité svahy a řídké lesy. Kultivary však nabízí nevšední barvy a tvary:

• Midwinter Fire, existuje velké množství obchodních značek, které nesou v názvu slovo Fire nebo Winter. Všechny však spojuje nádherné oranžovožluté zbarvení kůry s různými barevnými přechody. Pro praxi jsou však rozdíly mezi těmito kultivary minimální.

• Compressa, netradiční kultivar kompaktního a vzpřímeného růstu. Roste velmi pomalu a dosahuje maximální výšky 2 m. Listy jsou miskovitě prohnuté, drobné s výraznou žilnatinou.
  

  Svída krvavá, kultivar Midwinter Fire

Svída modroplodá (Cornus amomun)

Sbírková dřevina pocházející z východu USA, kde se vyskytuje podél řek. Roste rozkladitě, zpravidla širší než vyšší 3 x 5 m.

Svída výběžkatá (Cornus sericea )

Původně byl tento severoamerický druh označován jako Cornus stolonifera. Dobře snáší vlhká až podmáčená stanoviště.

• Flaviramea, vyznačuje se výrazně žlutými výhony oproti původnímu druhu,
• Kelsey, zakrslý kultivar dosahující výšky okolo 1 m, který vynikne při použití více exemplářů.
  

  Žluté výhony oblíbeného kultivaru Cornus sericea Flaviramea

  

  Zakrslý kompaktní kultivar svídy výběžkaté Cornus sericea Kelsey

Jak svídy co nejlépe využít?

• Mohou být například součástí záhonů se zimním efektem v kombinaci bříz, okrasných trav a vřesovců
• Použité kdo monotematicky složených záhonů pouze z různých kultivarů svíd, které jsou obzvláště efektní ve velké výsadbě.
• Lze z nich tvořit volně rostoucí, ale i stříhané živé ploty. Ty však vyžadují trochu umu, aby neztratily zimní barevnost.
• Kultivary s pestře či světle zbarvenými listy zase rozjasní jinak temné kouty v zahradě, nebo jsou vhodným kontrastem před tmavé jehličnany.
• Z ekologického hlediska mají i protierozní význam.

Jak je vidět, použití je tak široké, že je v podstatě jen na nás, jak je využijeme.

Zdroj: autor je kurátor dřevin mírného pásma v Pražské botanické zahradě

Foto autor a Shutterstock