
Švédský stůl pro škůdce aneb jak vyzrát na dřepčíky a květilky
Generace pěstitelů uměly v minulosti využít své zkušenosti a znalosti tak, aby na škůdce, třeba dřepčíky a květilky, zbylo co nejméně úrody.
Jednou z možností, jak nalákat škůdce na jedno místo, a tam je potírat, bylo nabídnout jim jejich oblíbené pochoutky. Ty pak chránily plodiny a jiné rostliny, na které by se škůdci jinak vrhli.
Dřepčík skáče za kořistí
Dřepčík nedělá dřepy, silné zadní nohy má na to, aby skákal. Aby skákal za kořistí, která mu neuteče, protože to neumí.
Mnoho lidí si stěžuje, že jim dřepčíci žerou klíčící sazeničky a to nejen sazeničky košťálové zeleniny. Dřepčík, když nemá na výběr nepohrdne ani merlíky, což jsou rostliny patřící do laskavcovitých, ne do brukvovitých. A pochutnají si třeba i na šruše.

Co mají dřepčíci nejraději, poslouží jako past
V literatuře se uvádí, že dřepčíkovi vadí zálivka studenou vodou. Jenže ta vadí i rostlinám. Navíc i voda původně studená zteplá, popřípadě se vypaří. A dřepčíci se mohu vrátit. Důležitější je, že nade vše milují hořčici. Ta je něco jako mořské plody na švédském stole. Zmizí z něj nejdřív.

Zahrádkářská rada zní takto: Když bude někde v dosahu rostoucí vysetá hořčice, můžeme vcelku s klidem vysít třeba ředkvičky, kedlubny, květák, vodnici a ředkve. Dřepčík bude k zastižení převážně v hořčici.

Musíme však udělat ještě něco: V daném místě použijeme odpovídající insekticid. Jinak by se dřepčíci po okousání hořčice vrhli na další rostlinné pochoutky.
Pokud necháme hořčici odkvést a vysemenit, budeme jí v místě mít skoro natrvalo, část semen vyklíčí ještě týž rok.

Květák pro květilky zelné
Malá nenápadná muška, která se pohybuje přírodou, hledá, kde by bylo něco na zub pro její potomky. Jakmile najde, naklade vajíčka těsně k rostlině, kterou si vybrala, a o víc se nestará.
Když pak kousneme do ředkvičky nebo do ředkve, když uvidíme tuřín od srdíčka hnijící, nemusíme hledat, co to způsobilo. Určitě to byla květilka zelná.
Jak aspoň částečně odlákat květilky, aby nenapadly ředkvičky? Také jim nabídneme dobrotu, která je láká nejvíce: květák. Bohužel ho sice nedopěstujeme, ale brokolice je také dobrá.

Tam, kde si květilka může vybrat, půjde na květák. Samička ke kořenovému krčku naklade vajíčka, ze kterých se vylíhnou larvičky, které se okamžitě uhnízdí v květáku. Prolézají dužnaté řapíky listů, vzrůstný vrchol, zahnizďují se v dužnatém květenství.
A způsobují zkázu květákových hlav, vlastně hlaviček. Ani květák s průměrem pěti centimetrů, do kterého se pustí květilky, už nedoroste ke sklizni…

Abychom zkorigovali nálet na ostatní plodiny, vysadíme květáky do odlehlého místa zahrady či pozemku. A protože je máme primárně jako past na květilku, můžeme použít systémově působící přípravky, které si květilky v rostlině najdou a uhynou.
Límec pro květák zastaví květilky
Květákům, které chceme uchovat bez napadení můžeme podle starých receptů nasadit límec z tvrdého papíru, který bude těsně přiléhat ke stonku, neumožní samičkám květilek naklást vajíčka na zem u rostliny. Není to trik, je to zkušenost předávaná z minulosti do současnosti.
Foto autor