Přihlásit
Sezóna zpracování ovoce a moštování, co s výlisky?
Moštování patří k tradičním podzimním činnostem, které dávají druhý život úrodě jablek a hrušek. Ne všechno ovoce je totiž vhodné pro přímou konzumaci.
Některé plody nemají ideální vzhled či velikost, jiné je potřeba rychle zpracovat. A právě tady přichází na řadu moštování, sušení či vaření povidel a marmelád. Podzimní ovoce lze využít opravdu naplno – stačí vědět jak.
Jak využít jablka k moštování a dalšímu zpracování
Pozdně letní a raně podzimní odrůdy jablek se dobře rozvářejí, proto jsou ideální na povidla nebo jako základ do směsí s aromatičtějším ovocem. Dužnina jablek má jemnou chuť a nevýrazné aroma, takže funguje jako neutrální základ pro:
- džemy a marmelády,
- ovocné pomazánky,
- tzv. ovocné kůže.
Stačí doplnit asi 15 % výraznější suroviny, jako jsou maliny, ostružiny, brusinky nebo jeřabiny, a z malého množství voňavého ovoce získáme hned několik skleniček chutného výrobku.
Výlisky z domácího moštování
Při domácím moštování vznikají zbytky – výlisky. Pokud je ovoce zdravé (bez jakýchkoliv stop hnilob, plísní) a čisté, dají se využít různými způsoby:
- čerstvé do pečených čajů,
- sušené jako základ ovocných čajů, do jogurtů, buchet či závinů (nutné předem zbavit jadřinců a stopek)
- po doslazení i ke kvašení na líh.
U menšího množství odstraníme jádřince a stopky, u většího je ponecháme – v sušeném stavu poslouží hlavně do čajových směsí.
Výlisky z moštáren – kam s nimi?
Ne každý moštuje doma. V moštárnách někdy zbytky zpracovávají sami, jindy si je zákazník odváží zpět. Pokud Máme mošt výhradě ze svých zdravých, nenahnilých, čistých jablek, můžeme výlisky také sušit. Ideální je, když moštujeme v zařízení s pásovým lisem. Z něj vycházejí výlisky zbavené prakticky veškeré šťávy, u lisů starších je v nich ještě nějaké to procento šťávy. Suší se hůře, potřebují větší péči. Sušení na podzim však není snadné – kvůli vlhkým nocím a mlhám je lepší využít domácí nebo komunitní sušárny (v některých krajích, zejména na Moravě, existují). Kratší doba sušení totiž snižuje riziko plesnivění.
Další možnosti využití výlisků
Výlisky z moštování mají pestré uplatnění:
- Po doslazení nechat zkvasit, výroba lihu – základ pro likéry či dezertní vína.
- Krmivo – vhodné pro ovce, kozy i skot.
- Kompostování – smíchané se zeminou nebo kompostem se snadněji rozkládají a vytvářejí kvalitní hmotu pro zahradu. Když vytvoříme větší hromadu, zahřeje se a semena jablek ztratí klíčivost. Kompost i tak raději necháme ležet až do příštího podzimu a jen ho párkrát přehodíme.
Zdravá a čistá jablka
Vlevo nahoře výlisky, vpravo dole teče mošt
Výlisky jako zdroj semen pro nové odrůdy
Semena z výlisků můžeme využít zajímavým způsobem. Drť namočíme do většího množství vody, aby plavala – těžší semena klesnou ke dnu a zbytky jablek zůstanou na hladině. Semena poté vybereme, stratifikujeme a na jaře vysejeme. A můžeme si hrát na šlechtitele. První rok vytrháme vše, co bude trpět padlím, strupovitostí. Další rok (po přesazení) v této selekci budeme pokračovat. Třetí rok už máme hezké stromečky. A budeme čekat, až vykvetou. Nebo z nich vezmeme rouby, naroubujeme je do korun plodících stromů, popřípadě na slabě rostoucí podnože. Obě opatření štěpy „postaršují“, přibližují jejich první kvetení, úrodu. No a pak už jen hodnotíme, vybíráme, s některými výpěstky se rozloučíme úplně nebo je vysazujeme do alejí, stromořadí, do volné krajiny. Stromek rostoucí z vlastních kořenů je vyhledávaným artiklem pro permakulturisty. Jen nevím, jestli jsou ochotni se smířit s tím, že nějaký čas byly upravovány řezem… A tak vlastně mají výlisky i další způsob využití. Do školek, kde se netvarují, neřežou, a tudíž mohou být bez problémů sázeny výše uvedenými permakulturisty.
Foto autor a Jana Lapáčková